Elfština

 

A

a- - předpona slovesa, které následuje slovo, které je objektem smyslového vnímání, sloveso popisuje, co vnímaný objekt dělá (man cenuva lumbor ahosta? - kdo uvidí mraky se kupit?) (hosta- - shromažďovat se)

a - (1) zvolací částice - ó (a vanimar - ó nádherní)

a, á - (2) přikazovací částice - ó (a laita, laita te! - ó chvalme, chvalme je!)

a, ar - (3) spojka a

acúna- - viz. cúna-

aha - vztek, zlost, zuřivost

aharwa* - zlostný, zuřivý

ahosta- - viz. hosta-

ahya- - měnit se; přenést, posunout, přesunout, přemístit, stočit (se), obrátit (se); helwa-ahyala - modrající se (min. čas ahyanë)

ai! - citoslovce ach!, běda!

ai - jestli, jestliže, pokud (en. if)

aica - hrozný, strašný, děsivý, ostrý, nelítostný (v Aicanáro - ostrý plamen, sindarsky Aegnor

aicalë - vrchol

aicassë - vrcholek hory

ailin, linya - tůň, jezero, rybník

ailinon - leknín

ailo - jezero, rybník, jezírko, tůň

aimenal, aimenel - viz lilurin

aina - svatý (odvozeno od Ainu)

Ainu (pl. Ainur) - ti, kteří byli stvořeni dříve než Eä, podřízení Valar a Maiar

aipio - třešeň

aiqua - strmý, příkrý

aiquairë - borovice nebo jedle; strom, který dává pryskyřici

aiquen - někdo, kdokoli

airë - posvátnost; aira - posvátný, svatý

airita- - posvětit

aista- - bát se, děsit se, hrozit se, mít hrůzu

aiwë - ptáček (Aiwendil - milovník ptáků); též filit

aiya - zdar, hle, buď zdráv / buď(te) pozdraveni, sláva (komu) - pozdrav

ala- - vzkvétat, prospívat, mít úspěch, mít se dobře

alac- - chvátat, spěchat

alahasta - nezkažený, nezohyzděný, nezničený

alalmë - jilm

alarca - rychlý, svižný

alasaila - nemoudrý, pošetilý, nerozumný

alassë - štěstí, blažený pocit, radost, veselost

alassëa - šťastný, veselý, radostný

alastë - mramor

alata - záře

alca - paprsek světla

alca- - svítit, zářit, vyzařovat, ozařovat

alcar - sláva, nádhera, skvostnost, jas, třpyt; alcarinqua - skvostný, zářivý; Alcarinqua - to Skvělé (věc); Alcarin - ten Skvělý (člověk)

Alcarinquë> - Jupiter

alda (pl. aldar) - strom (Aldarion - syn stromů)

aldamo - záda

aldarwa - porostlý stromy

aldëa - zastíněný stromy

aldëon - alej, stromořadí

Aldudénië - "Nářek pro dva stromy", žalozpěv o dvou Stromech

aldúlya - čtvrtý den týdne, čtvrtek, den dvou stromů

alfirin - uilos, simbelmynë(= nikdy nezapomeň) "stálička"; drobná bílá květinka, pomněnka

alma - dobro, prospěch, bohatství, majetek

almarë - požehnanost, bohatost, obdařenost, blaho, blaženost

almárëa - obdařený, radostný, požehnaný

almië - blaho, štěstí, dobro

alqua - labuť (Alqualondë - Labutí přístavy)

alta - (1) jasné světlo; (2) velký, obrovský (o rozměrech)

Altáriel - dívka korunovaná zářícím věncem

alya - vzkvétající, bohatý, prospívající

am-, ama- - nahoru

amalda - vrcholek stromu

aman - požehnaný, oproštěný od zla; amanya - amanský, amaňan (pl. Amanyar); Amandil - přítel amanu

amatixë - tečka umístěná nad linii písma

amaurëa - úsvit, rozbřesk (poet.)

amba, ama - nahoru

ambal - dlaždice, tvarovaný kámen

amban - úbočí, svah

ambar - osud, sudba; svět; záhuba, zánik, zhouba, smrt (varianta umbar); Ambar-metta - konec světa

Ambarenya - Středozem

ambarma - okolnost, náhoda

ambarta, umbarta - osudový

ambo - kopec; ambonnar - na kopce, do hor (ruxal' ambonnar - na rozpadající se kopce)

amil, ammë - matka (mamil - máma)

amilessë - mateřské jméno ( amil - matka + essë - jméno) jméno dané dítěti jeho matkou

ammalë - pták, žlutý

amorta- - zdvihnout, vyzdvihnout, vzdouvat se (am- nahoru)

ampa - hák, skoba

ampano - dřevěná hala, stavení, altán

ampendë - do kopce (příslovce)

amrún - východ slunce

an- - předložka zintenzivňující, superlativizující

an (1) - pro, k

an (2) - neboť, jelikož, protože

an, ten - neboť, protože

ana, na - k, směrem k

ananta - ale, avšak, však, přesto

Anar - slunce; Anarinya - mé slunce; Anárion - syn slunce; Anardil - přítel slunce

anarórë - východ slunce

anarya - úterý; den slunce

anca - čelisti, ale anca je jednotné číslo

ancalima - nejjasnější (calima - jasný + předložka an-) ; žen. jméno Ancalimë, muž. Ancalimon

anda - dlouhý; andavë - dlouze

andamunda - slon

andatehta - dlouhé znaménko (v psaní)

ando - brána (andon - velká brána)

andúnë - západ slunce, západ, večer; andú- předložka ...západu (Andúril - oheň západu)

andúnië - západ slunce

anessë - darované nebo přidané jméno

anga - železo

Angamando - "Železná věznice" - peklo

angulókë - drak

anna (pl. annar) - dar

annún - západ slunce

anta- (1) - dát, dávat, darovat (antalto - oni dali; antar - oni dávají; antaróta - on to daroval (anta-ró-ta - dal-on-to); antuva - bud. čas; antuváro - on daruje)

anta (2) - tvář, obličej

anto - ústa; dárce

anwa - skutečný, opravdový, pravdivý, pravý

apa- - po, předložka; předpona v apacenyë a Apanónar; varianta ep- v epessë

apa - po, potom, poté

apacen - prozíravost, předvídání, vědomí co přijde po; apacenya - předvídavý; apacenyë - předvídavě

apairë - vítězství

Apanónar - potom narození, elfské jméno pro smrtelné lidi

apsa - uvařené jídlo, pokrm

aqua - plně, úplně, cele, naprosto, zcela

ar - spojka a (také a)

ára - svítání, rozbřesk

ara (1) - venku, za, vedle, kromě, mimo

ara-, ar- (2) - předpony vznešený, urozený

aran - král; aranion - ...krále (asëa aranion - králův lístek); aranya - můj králi (aran+nya); Aran Meletyalda - Vaše Veličestvo; arna - královský

aranel - princezna

aranítë - královský, majestátní

aráto - mistr, významný muž

arca - rovný

Arda - Říše; jméno Země jako Manwëho království

árë (pl. arië) - den; sluneční světlo; Arien - žen. jméno

arin - ráno

arinya* - časný, raný, brzký; časně, brzy

armar (pl.) - zboží

Armenelos - ar-menel-osto - královské nebeské město

arquen - šlechtic

arta (1) - přes, napříč, křížem

arta (2) - vysoce postavený, vznešený, ušlechtilý

arta (3) - pevnost

arwa - mající, s

aryon, haryon - dědic

asëa aranion - athelas, králův lístek

assa - otvor, díra

asta (pl. astar) - měsíc (časově)

asto - prach; rozprášit

ata - znovu, zase, opět, ještě (jednou)

Atalantë - Padlý; atalantië - pád; atalantëa - padlý, v ruinách; atalta - padnout, zhroutit se, zřítit se (min. čas ataltanë)

Atan (pl. Atani) - druhý národ, elfské jméno pro smrtelné lidi

ataquë - budova, stavení

atar - otec; atto - táta

atarincë - tatínek

atsa- - chtit, lapit do pasti

atta - číslovka dvě

atwa, tanta - dvojitý, dvojnásobný, dvojí

au- - předložka sloves; pryč, z , ze, mimo (u-, od-) (auciri - odříznout, uříznout)

auciri- - odříznout, s cílem zbavit se odříznuté části

auhorta- - vyhnat, vyhostit, odehnat

aurë, arë - den, sluneční světlo; auressë - ráno; arya = 12 hodin; ré = 24 hodin, od západu do západu slunce; sana = 24 hodin

auroita- - zaplašit, zahnat

auta- - jít pryč, odejít, opustit (min. čas avánië, mn.č. avánier, oantë)

ava- (min. čas avanë) - odepřít, nepovolit, zakázat

ava- -předpona označující cosi zakázaného (avaquétima - nevyřknutelné, nesmí být řečeno)

áva, avá - ne; (en. don´t) místo české předpony ne- ke slovesům; ávan (en. I won´t), také ván, ványë; áva carë! - nedělej to!

avanta-* - odpustit

avanyárima - nevyřknutelné, to, co se nemá říkat

avaquet- - odmítnout

avaquétima - nevyslovitelné; to, co se nemá vyslovovat

avar - vzbouřenec, rebel, ten, který odmítá udělat to, co je mu doporučeno nebo přikázáno

avar, pl. avari - vzpurný, neochotný

axan - zákon, pravidlo, přikázání

axo (pl. axor) - kost

áya - (1) bázeň, úcta, respekt

áya- - (2) zdravit, pozdravit, přivítat

C

caila - nemoc, upoutání na lůžko; nemocný

caima - postel, lůžko

caimasan (pl. caimasambi) - ložnice, noclehárna

caimassëa, caila - upoutaný na lůžko, nemocný

caita- - ležet, rozprostírat se (sindanóriello caita mornië - mimo šedou zemi leží temnota)

cal- - zářit, svítit

cálë - světlo

calima - jasný, zářivý, zářící

calina - světlý, jasný, osvětlený

callo - šlechetný muž, hrdina

calma - lampa

calmindon - maják

calpa- - pramenit, vytékat, dávat vodu

calta- - zářit, svítit

calwa - krásný

calya- - osvětlovat, osvětlit

cambë - hřbet ruky

camilot - červený jetel

campilossë - planá růže

campin - šípek, plod plané růže

can- - čtyř-

can- - přikazovat, žádat, nařídit

cancalë (malina cancalë) - narcis, "žlutý smích"

cánë - chrabrost, udatnost, srdnatost

cáno - velitel

canta (2) - tvarovaný (nějak, en. shaped, -shaped)

cantil - čtverec

canu - olovo

canuva - olověný

canwa - prohlášení, příkaz

canya - statečný, odvážný, smělý

car - dům

cár - hlava

car - (min. čas carië)- dělat (en. make, do) utvářet, tvořit;(i carir quettar - ti kteří dávají podobu slovům; carir je plurál aoristu)

carca (pl. carcar) - tesák i jako skála, útes, zub

carcanë - řada zubů

Carmë - umění

carna - udělaný, vyrobený, zhotovený (Vincarna - právě udělaný); příčestí slovesa car-

carnë - červená; Carnimírië - rudě ošperkovaný, s rudými drahokamy

carnevaitë - uprostřed rudého nebe, mezi nachovými oblaky (příd. jm)

carnevalina- - radovat se v (podzimní) červeni

Carnil - Mars

carnimírië - jeřáb ("Červené drahokamy")

Casar (pl. Casári, Casari, Casalli) - trpaslík

cassa, carma - přilba, helma

cat- - (vy)tvarovat, (z)formovat

cauca - hrbatý, křivý; cauco - hrbáč

caurë - strach, hrůza, děs

caurëa - plachý, bojácný, nesmělý, bázlivý, ostýchavý

cauta- - ohnout (se), sehnout se, sklonit se, zahnout

caw- - sklonit se, poklonit se, uklonit se, klanět se

cel- - odtékat, stékat

cellë - řeka, proudící

celma - kanál (vodní)

celu- - svižně proudit, rychle vytékat

celumë - proud; příliv (ëarcelum essen - v mořských proudech)

celussë - záplava

celva (pl. celvar) - zvířata, živé věci, které se hýbou

cemen - země, půda

cemina - hliněný, z hlíny, zemní

cemnaro - hrnčíř

cen - zrak, je základem pro některá podst. jm. (apacen, tercen)

cen- (bud. čas cenuva) - vidět, spatřit, hledět;

cenda - číst

centa - komunikace; osanwë-centa - dorozumívání, spojení myslí

Cermië - červenec

certa (pl. certar) - runa

cilmë - vybírání, výběr, volba, rozhodování se (essecilmë - vybírání jména)

cilta - (1) vybrat (si), vybírat (si), zvolit (si), rozhodnout (se)

cilta- - (2) dělit, rozdělit, rozdělovat, oddělit

cilya - propast, rokle, strž; cilyanna - do propasti (směr)

cir- (1) - sekat, roztínat

cir- (2) - plavit se, plout

círa - plavba

circa - srp

ciri- - řezat

cirincë (pl. cirinci) - malinký šarlatový ptáček, ne větší než střízlík, s pisklavým hlasem na hranici slyšitelnosti

cirissë - říznutí, šrám

cirma - část, díl, kus, podíl

cirya - loď (s ostrou přídí)

ciryamo - námořník

coa, car - dům; coarya - jeho dům; coacalina - světlo domu - metafora pro duši (fëa) přebývající v tělě (hroa)

coimas - "chléb života", cestovní chléb - lembas

coirë - "probouzení, vzrušení" (brzké jaro)

coirëa - živý, žijící (coirëa quenya - živá řeč)

coita- - vzbudit (se), probudit (se), procitnout

col- - nést, nosit, držet, přenášet, přinášet, doručit; nosit (oblečení)

colindo - nositel, držitel (cormacolindo - nositel prstenu, pl. cormacolindor)

collo - plášť (Sindicollo - Šedoplášť)

colosta - okurka

coranar - sluneční rok

corco - vrána

corda - chrám, svatyně

cordon - modla

corma - prsten

corna - kulatý

cornë - bochník (kulatý), kruh

coromindo - kupole, klenba

coron - (1) pahorek; (2) koule; (Coron Oiolairë - Pahorek věčného léta, také Corollairë)

costa - (1) hádka, spor; (2) hádat se, přít se

cotullë, cotulwë - líska

cotumo - nepřítel

cotya - nepřátelský

cú - (1) luk (jako zbraň)

cú - (2) srpek měsíce

cu, cua - holub, holubice

cuilë - život, bytí naživu

cuina - naživu

cuivëa - procitající, probouzející se

cuivië - probuzení, procitnutí (Cuiviénen - vody probuzení)

cula, culda - zlatočervená

culda, culina - ohnivě rudý, zlatorudý, ohnivý

cullo - červené zlato

culmarin - pomeranč

culuina - oranžová

culuma - pomeranč

culumalda - druh stromu (zlatočervený strom?)

cumbë - pahorek, hromada, kupa

cumbo - břicho

cumna - prázdný; lusta

cúna- - ohnout (se), sehnout (se), sklonit (se)

cúna - ohnutý, skloněný, zkřivený

cundu - princ

cúnë - půlměsíc, srpek

curu - dovedný

Curwë - technická dovednost a invence

cuy-, cui- - probudit se k životu, ožít

cyermë - modlitba

E

e - neidentifikované slovo ve větě ( e man antaváro? - co vlastně daruje?) může být příslovečnou součástkou vlastně

ëa - jest, je, existuje (od přírody nebo z dlouhého vymezeného času); používá se jako sloveso být ve smyslu existovat, nikoli jako spona; používá se jako podst. jméno pro veškeré stvoření, jsoucno

ëala (pl. ëalar) - bytost, tvor, duch, duše, přízrak (pro tvora, který existuje bez fyzického těla, např. balrog)

ëar (pl. ëari) - moře; Ëar - Velké moře; Eärendil - přítel moře

Eärendil - Venuše

eärenya - sedmý den týdne, neděle, den moře

ëaris, ëarwen - mořská panna

ecet - krátký meč s širokou čepelí

ectar - (1) trn

ectar, pinectar, pipinectar - hloh

ehte, ecco - oštěp

ehtelë - pramen, zdroj vody, fontána, vodotrysk

ehtyar - bojovník s oštěpem

él, éli - hvězda (poeticky)

ela! - hleď!, hle!

élanar* - elanor, malá zlatá květinka ve tvaru hvězdy (Tol Eressëa, Laurenandë)

elda (1) - hvězdný, ...hvězd

Elda (pl. Eldar) - vznešený elf; Eldalië - elfský národ; Eldalambë - elfský jazyk; Eldamar - dům elfů; Eldandil (pl. Eldandili) - přítel elfů

Eldarin - elfský

eldasilquë - převislá kapradina, "elfská kadeř"

Elemmírë - hvězdný klenot (elen+mírë, asimilace nm>mm)

elen (pl. eleni) - hvězda; 2.p. mn. č. elenion (Elenion Ancalima - nejjasnější z hvězd); elenna - ke hvězdám; elenillor - z hvězd;

elena - ...hvězd (přívlastek), hvězdný

Elenrína - korunovaný hvězdami

elenya (1) - první den týdne, pondělí, den hvězd

elenya (2) - hvězdný

Elessar - hvězdný kámen (elen+sar)

elma - náš (zahrnující)

elva - náš (duál)

elvëa (pl. elvië) - jako hvězdy (en. starlike)

elyë - i když, třebaže, ještě, dokonce

emerwen - pastýřka

emma - náš (vylučující)

en- - předpona znovu, opět (entuluva - přijde znovu; Envinyatar - obnovovatel; envinyanta - uzdravený, obnovený; enyal- - vzpomenout si)

en - tam, tamhle

en(d)ya - prostřední, střední

Endamar - Středozem

endëa - střed

Endor, Endórë - Středozem

engwa - stonavý, neduživý, nezdravý (Engwar - elfské jméno pro smrtelníky)

enquantuva - určený k znovunaplnění

enquat- - znovunaplnit

enquië - týden (šestidenní)

enta - tamní

entë - právě oni

ento - dále, pak, potom, příště, ještě

entul- - vrátit se

envinyanta - uzdravený, obnovený

envinyata- - hojit (se), zahojit (se), léčit, vyléčit, obnovit, oživit, uzdravit

enwina - starý

enyal- - (1) volat/povolat zpět, odvolat; (2) vzpomenout si

enyal- - připomínat, slavit, oslavovat

enyalië - vzpomínka

enyárë - toho dne (vzhledem k budoucnosti)

epessë - potomní jméno, přezdívka, přidaný titul

equë- - říkat, říká, řekl - není rozdíl v časování; equen - říkám, řekl jsem; eques - říká, řekl/a on/ona

eques (pl. equessi) - rčení, výrok (I Equessi Rúmilo - výroky Rúmilovy)

er - jeden, jediný, samotný

erca- - píchnout, propíchnout, popíchat, rozpíchat, napíchat

erca - trn, osten, bodlina, jehlice

ercassë - cesmína

erda - osamělý, osamocený, nehostinný, pustý, odříznutý od světa

erdë - jedinečnost, osoba jako celek

erdë - zárodek, pralátka

erë, eren - ocel; yaisa

erë, eressë - jenom, pouze, jen, výhradně; (2) samota, osamění

eressëa - osamělý

erin - zbytky, trosky, ruina, zřícenina

erma, orma - fyzická hmota

Eru - Jeden, Bůh

Eruhíni - děti Eruovy = lidé a elfové

erumë - poušť; okraj

erúmëa - vnější, krajní

erya - jediný

es - neidentifikované slovo v (es sorni heruion an! - orli jsou blízko, přilétají orli, orli se blíží), nejspíše forma en, může mít funkci slova hle

escë - šustot, šelest, šum (zvuk listů)

essë (pl. essi) - jméno

essëa - základní, prvotní, elementární

esta- - jmenovat, pojmenovávat

estë - zbytek, ostatek, zbývající část, (ti) ostatní, (ti) zbývající

estel - naděje, víra

et - ven, ven z, z

etil - břečťan

etsir - ústí řeky, delta

ettë - venek, vnější strana

ettul- - vyjít, jít pryč, odejít (ettul=et+tul)

etyal-* - zapomenout

ëuva, nauva - bude

ezel, ezella - zelená (pouze ve vanyarské quenijštině)

F

faica - opovrženíhodný, nízký, podlý, hanebný, odporný

faila - čestný, spravedlivý, velkorysý

faina- - vyzařovat, vysílat paprsky světla

fainu- - uvolnit, propustit, vypustit, pustit, zbavit někoho něčeho

fairë (2) - zář, záře, svit

fairë (pl. fairi) - fantom, přízrak bez těla, viditelný jako bledý tvar, i duch obecně

falassë - pobřeží, břeh, pláž

falasta- - pěnit, zpěnit, napěnit

falastala - pěnící, vzdouvající se

Falastur - pán pobřeží

fallë - pěna

falma - (pěnící) vlna; falmalinnar - na pěnící vlny

falmar (pl. falmari), falmarin (pl. falmarindi) - nymfa, mořská víla, duch moře; odnož Teleri

falqua - průsmyk, soutěska (v horách)

fana - závoj, roucho (v něm se zjevovali Valar očím lidu)

fána, fanë, fánë - bílá, bělostná

fanga - vous, vousy, bradka

fanya (pl. fanyar) - mrak (bílý)

fanyarë - obloha, mraky a vzduch nahoře

fárë - dost, dostatek; ufárë - nedostatek; fárëa - dostatečný

farnë - obydlí, příbytek (orofarnë - horský příbytek)

farya- - stačit, stačit, být dost

fas - spleť, změť, střapec

fasta- - zamotat (se), splést se dohromady, rozcuchat (se)

fatanyu - peklo

fatsë - střapec, změť, spleť

fau- - rozevírat se, zet, šklebit (se) (o otvoru)

fauca - žíznivý, vyprahlý; s otevřenými ústy

fëa (pl. fëar) - duše, duch

fëalókë - jiskřivý drak

felpa, uilë - mořská řasa, chaluha

fen - rákos

fenda - práh

feuya- - cítit odpor z něčeho, ošklivit si, hnusit si

fifíru- - pomalu se ztrácet, pomalu slábnout

fifírula - ztrácející se, blednutí

filit (pl. filici) - pták

filquë, filinquë, filimpë - kapradí

filya - jeskyně

finda - mající vlasy, -vlasý

findë, finë - vlas, kadeř

findessë - vlasy osoby jako celek

finë - modřín

finwa - bystrý, prozíravý, důvtipný

fion (pl. fiondi, fioni) - sokol, jestřáb

fir- - umírat, ztrácet se, blednout

fírë - smrt, konec, poslední výdech

Fíriel - ta, která zemřela

Fírima (pl. Fírimar) - ti, kteří jsou náchylní zemřít - smrtelníci; fírimain - 2.p. mn.č.

firin - mrtvý (ve smyslu přirozené smrti smrtelníků)

firinga - náhrdelník

Firya (pl. Firyar) - smrtelník

foa - zásoba, hromada, poklad

foina - skrytý, utajený

fólë - tajemství; fólëa - tajemný

fólima - tajnůstkářský

formaitë - pravoruký - pravák

Formen - sever

forya - pravý (strana)

fuinë - stín, hluboký a temný, temnota, tma, šero

fum- - spát

fúmë - spánek

fumella, camillo fúmelot - vlčí mák

fúmello valinórea, camillo - velký vlčí mák

fúrima* - prolhaný

furin - skrytý, utajený

furu - lež, lhátNahoru...

H

háca- - zívat

hahta - hromada, kupa, stoh

haimë - zvyk, obyčej

haiya, haira - vzdálený, daleký; daleko

haiyassë - vzdálenost, odstup, dálka

hala - malá ryba

halatir, halatirno - ledňáček

halcin - zmrzlý, zmražený, zamrzlý

halda - zahalený, zastřený, skrytý, tajemný, zastíněný, stinný

halla - vysoký

halmë - tah (ryb vodou, ptáků vzduchem etc.)

haloisi - rozbouřené moře

haloitë - skákavý

halta- - skákat, přeskočit

halya- - stínit před světlem, krýt, zatajovat, zahalovat rouškou

handa - inteligentní, chápavý, chápající

handassë - inteligence

handelë - rozum, intelekt

hanta- - děkovat

hanta, hantalë, hantan* - díky, děkuji

hantalë - díkuvzdání

hanu - (mužský) cit, cítění

hanuvoitë - mužský, samčí

hanya- - rozumět, chápat

hapa- - obklíčit

hara- (mn.č. hárar) - sedět; i hárar - ti, kteří sedí

haran (harna) - 100

haranyë - poslední rok století

harma - poklad

harma- - uchovávat

harna- - zranit, poranit; zraněný

harwë - rána, zranění, poranění

harya- - mít, vlastnit

haryon - dědic

hasta- - kazit, zkazit, ničit, zničit, pokazit, zohyzdit, hyzdit

hastaina - zkažený, zničený, pokažený, zohyzděný

hat- - rozbít (se), zlomit, zničit, skoncovat, přerušit

hauta- - zastavit, přestat, ustat

heca! - zmiz, odejdi, opusť (sg. hecat, pl. hecal)

hecil (muž. hecilo, žen. hecilë) - ztracený, opuštěný, odvržený

hehta- (min. č. hehtanë) - opustit, zanechat, vynechat, odsunout stranou, nevšímat si

helca - ledový, mrazivý; studený jako led

helcaraxë - ledová tříšť

helcë - led

helda - nahý, obnažený, zjevný, nic neskrývající

heliloctë - wisterie, "nachový chumel"(keř s hrozny nachových květů, zlatý déšť v nachovém)

helin - maceška

helinillë - fialka

hellë - nebe, obloha

helma - kůže, pokožka; srst, kožešina

helta-* - obnažit (se), odkrýt (se), zjevit (se); svléct (se)

helwa - světlemodrá

helwa-ahyala - modrající se

helyanta, helyanwë - duha (nebeský most)

hén (pl. hendi, 2 hendu) - oko

hequa - (1) opuštění, vynechání, zanechání; (2) kromě, mimo, až na

heren - příkaz (Heren Istarion - Příkaz čarodějů)

heri - paní, lady

hérincë [hérinke] - malá dáma

heru, (hér-) - lord, pán; Herumor - Temný pán; (2.p.č.mn. - heruion - pánů)

hessa - zvadlý, zchřadlý

hesta- - chřadnout, vadnout, zvadnout

hil-, hilya- - následovat

Hildor - následovníci = smrtelníci; hildinyar - mí dědicové, následovníci (hildë, hildo = následovník, dědic + -inya = můj, mí... + -r = plurálová koncovka)

himba - držící se, dodržující, lpějící na kom/čem, uznávající

himya- - dodržovat, uznávat, přimknout se ke komu/čemu, lpět na kom/čem, držet se čeho

hína (pl. híni) - dítě; mé dítě - hinya, hinanya; -hin - přípona pro dítě někoho, něčeho (Eruhin - dítě Eruovo)

hir (bud. čas hiruva) - nacházet, nalézat, najít; hiruvalyë - ty nalezneš

hísë, hísië, hiswë - mlha, opar

Hísimë - listopad

hista- - vadnout

hiswa - šedý

hlapu- - vát, foukat, poletovat, letět nebo proudit vzduchem; hlápula - vanoucí, foukající

hlar- (bud. čas hlaruva) - slyšet

hlonë (pl. hloni) - zvuk; hlonítë (pl. hloníti) - zvukový, fonetický

ho - předložka od

hó- - slovesná předpona, daleko, pryč od; subjekt je vzdálen od objektu

hóciri- - odříznout (odříznout s cílem vlastnit či použít)

holmë - odér, aroma, vůně, zápach

holta- - cítit (vůni/zápach)

hón - srdce (fyzicky)

hondo-ninya - mé srdce (změněno na indo-ninya)

hon-maren - "srdce domu" - krb, kamna

hópa - přístav

hórë - borovice, pinie

hormë - naléhavost, nutnost

hormë - spěch, chvat

horta- - naléhat, přesvědčovat, přemlouvat, usilovat o, spěchat

hossë - armáda, vojsko, tlupa

hosta (1) - mnoho (velké množství)

hosta- (2) - kupit (se), shromažďovat (se), sestavit; příd. jm. hostaina

hostar - kmen, klub, parta, společenstvo

hótul- - odejít, jít pryč, opustit

hravan (pl. Hravani) - divoký, dravý; název pro nelidi

hrávë - maso, dužina

hresta - pobřeží, břeh; 6.p. hrestallo - z pobřeží

hrívë - zima

hroa, hröa (pl. hroar) - tělo

hróta - příbytek pod zemí, umělá jeskyně, síň vytesaná do skály, nora

hui - temno, tma, noc

Huinë - Stín

huinë - šero, temnota, stín; unuhuinë - pod stínem, temný, zastíněný ( - nu - předp. pod)

huiva - temný, tmavý

huo - pes

huorë - "síla srdce" - odvaha

hurin - skrytý, utajený

hwan (pl. hwandi) - houba

hwarin - pokroucený, pokřivený

hwarma - závora, příčka

hwermë - posunková řeč

hwesta - bríza, vánek, větřík

hwindë - vír

hwinya- - vířit, kroužit, obíhat

hyalma - mušle, škeble, lastura, ulita

hyanda - ostří, čepel nože; dělit se, rozdělit

hyandarussë - třpyt čepele

hyando - sekáček

hyapa - bota

hyapat - břeh řeky

hyar- - rozštípnout

hyarmaitë - levoruký - levák

Hyarmen - jih

hyaro - krysa

hyarya - levý (strana)

hyellë - sklo

hyóla - trumf

I

i - angl. určitý člen the; ten který, ti kteří (i hárar - ti, kteří sedí; i carir quettar ómanien - ti kteří tvoří slova hlasy)

 -ië - (1)infinitivní nebo průběhová koncovka (enyalië)

 -ië - (2) je; ier - jsou; (númessier - jsou na západě;  meldielto - jsou milovaní;  talantië - on je padlý;  márië - je to dobré) (númesse - na západě;  melda - milovaný; talanta - padlý) (vanwië = vanwa ná - je ztracen)

 -iel - příp. dcera; Uinéniel - dcera Uinen

ilca- - třpytit se, lesknout se (bíle); ilcala - lesknoucí se, třpytící se (axor ilcalannar - na lesknoucích se kostech)

ilfirin - nesmrtelný

ilm- - to, co je nad hvězdami, kde žijí bohové - Ilmen, Ilmarin

ilmë - hvězdné světlo

ilmen - éter

ilqua, ilqa - všechno, veškerý, celý

ilquainen - ke všemu; ilqua+konc. V quenye se používá konc. -inen pro 7. p. mn. č.

ilquen - všichni, každý

ilquesta - obecná řeč

ilsa - mystické jméno stříbra

ilterenda - nerozštěpitelný

Ilu - svět (celek, vesmír)

ilúvë - celek, všechno

ilya - všechno; ilyë - příd. jm. všechen; ilyë tier - všechny cesty

-ima - koncovka přídavných jmen (vanima - světlý, spravedlivý; calima - jasný); může mít i význam schopnosti něčeho (en. -able) jako úguétima - nevyřknutelný; může znamenat i náchylný k něčemu - Fírima - náchylní ke smrti, smrtelníci

imbë - mezi

ímen - v nich (ar ilgua ímen - a všechno (to je) v nich)

-in - koncovka pro 3. p. mn. č.; viz eldain, fírimoin

in - zvláštní slovíčko objevující se v i-coimas in-Eldaron = lembas elfů. Vypadá jako sindarský člen používaný pro plurál, ale v quenijštině je "i" člen jak pro plurál tak pro singulár, navíc slovo Eldar se používá bez členu. Proto by v quenijštině tato fráze měla znít spíše i-coimas Eldaron.

indil - lilie nebo jiná květina s velkými jednotlivými květy

indis - nevěsta (někdy manželka)

indo - srdce (symbolicky); indo-ninya - mé srdce - ve vyspělé quenijštině spíše indonya

indyo - vnuk, potomek, následovník

 -inen - koncovka pro 7. p. mn.č.; viz ómainen

inga - vrchol, nejvyšší bod

ingaran - nejvyšší král

ingolë - magie

Ingolë - věda/filosofie jako celek

ingólemo - někdo s velmi velkými vědomostmi, mudrc

ingolmo - pán vědění, vědec

ingor - vrcholek hory

Ingwë - muž. jméno - vůdce; pl. Ingwer; Ingwë Ingweron - vůdce vůdců

inimeitë - ženský, samičí

-inqua - koncovka přídavných jmen; alcarinqua - skvělý, slavný z alcar - nádhera, sláva; etymologicky -inqua znamená plný (en. -full) zde plný slávy, nádhery

intya- - hádat, tušit, odhadovat, předpokládat

intya - odhad, tušení, domněnka, představa, nápad, myšlenka

intyalë - představivost, obrazotvornost, fantazie, imaginace

inwisti - nálada mysli, duševní rozpoložení

 -inya - přivlastňovací koncovka - můj, má, mé pro podst. jména končící souhláskou

inyë - dokonce i já, ještě já

 -ion - koncovka 2. p. mn. č.; viz elenion, Istarion, Silmarillion (např. alda elenio - strom hvězd = hvězdný strom)

iqua- - prosit, žádat, poprosit, požadovat, vyžádat si

iquista - žádost, prosba, požadavek; používáno pro "prosím"

írë(1) - když, až, zatímco

írë (2) - touha, vůle, žádost, přání, vášeň

írima - půvabný, krásný, žádoucí, roztomilý, líbezný, pomilováníhodný; pl. írimar, írimë ( plurálová koncovka ve vyspělé quenijštině je -ë, ale v básni Fírielina píseň je používáno i -ar)

is - sněhobílé světlo, světlo sněhu

isca - bledý

Isil - měsíc; isilmë - měsíční svit (isilmë ilcalassë - měsíční svit blyštící na = blyštící se v měsíčním svitu)

isiliya - třetí den týdne, středa, den měsíce

isqua - moudrý, rozumný

issë - znalost, vědomost, vědění

-issë - ženská koncovka (Írissë - Půvabná)

ista- - umět; istan - umím

ista- - vědět, znát, umět; sintë

ista- - vědět, znát, umět; sintë-

Istar (pl. Istari) - čaroděj

istima - učený, vzdělaný, moudrý, rozumný

istya - znalost, vědomost

istyar - vědec, učenec

iswa - moudrý, zkušený

íta - blesk, záblesk

ita- - jiskřit, sršet, blyštět se

itila - třpytivý, blyštivý, mihotavý

-iva (-ivë) - plurálová přivlastňovací koncovka; viz Eldaiva, Eldaivë (něco je elfů)

L

-l - redukovaná zájmenná přípona druhé osoby mn. č. - vy (hecal! - zmizte!)

lá, lau, laumë - ne, skutečně ne; vá, avá

laica, laiqua - zelená

laicë - ostrý, bodavý, pronikavý

laiquaninwa - modrozelený

laiquassë - zelenost

lairë - (3) louka

lairë (1) - léto

lairë (2) - báseň

lairelossë - druh stromu s bílými květy ("Letní sníh") (Tol Eressëa -> Númenórë)

laita- - žehnat, velebit, chválit; (a laita, laita te! Andavë laituvalmet - ó velebme je, chvalme je! Dlouho je máme chválit!; lait(a)-uva-lme-t = chválit-máme-my-je; máme=en. shall); (Cormacolindor, a laita tárienna - Nositelé prstenu, velebte je do výše, vysoko)

laito, laisi - nový život, mládí, vitalita, svěžest

laivë - mast

laiwa - nemocný, chorý, na zvracení

lala - (1) ne, skutečně ne

lala- - (2) smát se

lalmë - jilm

Lalwen, Lalwendë - smějící se dívka

láma - ozvěna

láma- - vracet se ozvěnou

laman (pl. lamni, lamani) - zvíře, čtyřnohé, ne plaz, hmyz či pták

lámatyávë (pl. lámatyáver) - chuť zvuku (tyávë + láma) potěšení ve zvucích a tvarech slov

lamba - jazyk (anatom.)

lambë - jazyk (řeč); Lambë Valarinwa - valarský jazyk; Lambengolmor - jazykovědci

lambengolmo - jazykovědec

lamma - zvuk (obecně)

lamya- - ozývat se, znít

lan- - tkát, utkat, plést, uplést

lanat - osnova a útek (přímé a příčné nitě při tkaní)

lanco - hrdlo

landa - široký, rozlehlý

lango - široký meč

lanna - tkaný

lannë - látka, plátno, sukno

lanta- - padat; (přít. čas pl. lantar - padají, padáme, padáte ; min. čas pl. lantaner - spadli, padali jsme, jste, lantier - oni padli, spadli, padali, lantanë - min. čas sing., lantala - padající; lantalassë - s umisťující koncovkou)

lantë - pád

lanwa - tkalcovský stav

lanya- - tkát, utkat

lapattë - zajíc

lappa - lem oděvu

lapsë - nemluvně

lár (1) - délková míra; 1 lár = 5000 rangar (sg. ranga) = 4826m

lár (2) - pauza, přestávka

lár (3) - uši

lára - plochý, rovný, jednotvárný

larca - rychlý, svižný

-lassë - umisťující koncovka; viz isilmë ilcalassë

lassë (pl. lassi) - list; 2. p. lassëo - listu; 2. p. mn. č. lassion - listů (lasselanta - pád listů, listopad)

lasta- - naslouchat, poslouchat

latin, latina - otevřený, volný, průjezdný (o krajině); otevřená krajina

latta - díra, jáma

latúcen - cín

latúcenda - cínový

lauca - teplý

laumë - naprosto ne, absolutně ne, bezvýhradně ne; vyjadřuje důrazný nesouhlas

laurë - zlato, ale používá se o zlatém světle a barvě, ne o kovu (laurinquë - plný zlata - strom)

laurëa - zlatý; pl. laurië - zlatí

Laurelindórinan - Údolí země zpívajícího zlata

laurina - zlatý

laurinquë - žlutě kvetoucí strom (Númenórë)

lausta- - hučet (vítr)

lav- - min. čas lávë - přesahovat vše, být nad něčím, podrobit si; uznat, dovolit, povolit, umožnit, poskytnout, připustit, ustoupit, přenechat, udělit

lavaralda (změněno z lavarin) - druh stromu

le - ty

lehta- - zpomalit, zmírnit, polevit, uvolnit, povolit

lelya- - jít, pokračovat, chodit, kráčet, cestovat; min. čas lendë

lemba - opuštěný, zanechaný v pozadí

len - ti, tobě

lenca - pomalý

lendë - odešlý

lenu- - táhnout se, roztáhnout se, natáhnout, napnout

lenwa - dlouhý a tenký, rovný, úzký

lëo - stín vrhaný objektem

lepsë - prst

lerta- - smět; lertan - smím

lesta - (1) míra, opatření, čin, zákrok; lestanen - s opatřením

lesta - (2) pás (Lesta Meliannava - Melianin pás); opásaný, obkroužený (Lestanórë)

leuca - had

-li - rozdělující plurálová koncovka; 2. p. -lion viz vanimálion; alativní koncovka -linnar (pro pl.) -nnar (pro sg.) - na něco, na něčem (pro otázku kam?), viz falmalinnar, ambonnar

-li-, -lil- - mnoho; používá se ve slovech (lillassëa, taurelilómëa)

lia - (1) nit

lia - (1) pavoučí vlákno

lia- - (2) ovinout (co čím)

lia - provázek

liantassë - réva, vinná réva

liantë - (1) úponek rostliny

liantë - (2) pavouk

líco - vosk

lícuma - svíce

lië - lid, osoby, národ; viz Eldalië; přivlastňovací liéva viz Mindon Eldaliéva

lillassëa - mající mnoho listů, mnoholistý; pl. lillasië (ve tauri lillasië - jako mnoholisté lesy - jako listy lesů)

lilta- - tančit

lilurin - skřivan (změněno z aimenel, aimenal)

lim- - kapat

limba - kapka, krůpěj

limbë - mnoho

limpë - víno; nápoj Valar

lin- - zpívat, vydávat hudební zvuk

lin-, lil- - mnoho

lin, lind - zvuk hudby

linda - krásný, plavý, jeden z Lindar

lindalë, lindelë - hudba, zpěv

lindë - píseň, linda - zpívající; lindelorendor - hudba-sen-země

lindelëa - melodický

lindeloctë, lauremistë* - zlatý déšť, "zpívající chumel"

lindo, nyello (pl. lindar) - zpěvák, pěvec; (lindo - zpěvný pták)

línë - (1) nit

línë - (2) pavučina

línë - (3) bavlník

linga- - klátit se, volně viset, vlát, pověsit, zavěsit, viset

lingwë - ryba; (hala - malá ryba)

linna- - jít, chodit, kráčet, cestovat (min. č. lendë)

linta (pl. lintë) - rychlý, prudký, svižný

linya - tůň

linyenwa - mnohaletý, starý

lipsa - hojivá mast, balzám

lipte- - kapat, odkapávat

liptë - kapička

lir-, lin- - zpívat

lírë - píseň; 7. p. lírinen - písní, příp. v písni

lís - med; (liss- předp. medový)

liscë - rákosí

lissë - sladký

litsë - písek

lívë - nemoc, choroba

-llo - ablativní koncovka - z, ven z, od; např. sindanóriello - ven z šedé země; Rómello - z východu, od východu, Mardello - ze země

-lma - zájmenná koncovka náš, naše...; 2.p. -lmo; omentielmo - našeho setkání, používáno pro více osob; omentielvo - našeho setkání, používáno pro dvě osoby -lvo

 -lmë - zájmenná koncovka my, včetně osoby, která mluví; viz laituvalmet

loa (pl. loar, löar) - rok; růst, vzrůst; používáno pro sluneční rok (coranar), čas růstu

loc- - ohnout se, ovinout se

loctë - chumel

lohta- - rozvíjet se (květy, listy), pučet, rašit, rozkvétat, kvést

loico - mrtvola

lókë - had, červ

lómë, ló, mórë - noc; (soumrak, šero), lómëa - temný, tmavý; Lómëanor - Temná zem

lómelindë (pl. lómelindi) - slavík

lómin - stín

lóna - ostrov, vzdálená země

lond, londë - vnitrozemský přístav; Alqualondë - Labutí přístav

lor - sen, vidina; Lórellin - Jezero snů

lor- - snít, dřímat

lorda - ospalý, mátožný, dřímající

lossë (1) - sníh

lossë (2) - květ

lossë (3) - sněhobílý

lossë, losillë - růže

lótë - květina; Ninquelótë - bílá květina, Vingilótë - pěnová květina

Lótessë - květen

loxë - vlasy (viz též findë)

-lto - zájmenná přípona oni; meldielto - oni jsou milovaní, cárielto - oni udělali, tulielto - oni přišli; ve vyspělé quenijštině nejspíše nahrazeno koncovkou -ntë

lú - čas

lúcë - kouzlo, okouzlení, očarování

luhta- - okouzlit, očarovat, začarovat, zaklít, kouzlit

luin, luinë, lúnë - modrý; luini - modří (viz též ulban, ninwa)

Luinil - Uran

Lumbar - Saturn

lumbë - šero, přítmí

lumbo (pl. lumbor) - mrak, oblak (tmavý, klesající)

lumbulë - (těžký) stín

lúmë - (1) tma, temnota

lúmë - hodina, chvíle*; alativ lúmenna - na hodinu (kam?), zkráceně lúmenn' v pozdravu elen síla lúmenn' omentielvo, protože následující slovo začíná na podobnou samohlásku

lumna- - být těžký, ležet těžce

lumna - dusný, tíživý, zlověstný, tísnivý, skličující

lunga - těžký

luntë - člun, loďka

lúrë - tmavé počasí, zataženo

lúrëa - tmavý, zatažený

lussa- - šeptat, šumět

lussë - šepot, šum

lusta - prázdný; cumna

lút- - plavit se, plout, vyplout, odplout

lutta- - plynout, plout, nést se

lutu- - plynout, plout, nést se

lúva - luk

lúva - oblouček (část tengwy)

luvu- - (1) sklopit, sklonit (se), snížit, klesnout

luvu- - (2) hluboce přemýšlet, dumat, rozebírat

-lva - zájmenná koncovka náš, určená pro dvě osoby kde jedna oslovuje druhou

-lya - zájmenná koncovka tvůj; tielyanna - na tvé cestě

-lyë - koncovka 2. os. sg.: ty; hiruvalyë - ty najdeš

M

má - ruka; duál mát - (dvě) ruce; máryat - jeho/její (dvě) ruce; alativ mannar - do rukou

mac- - sekat mečem, šermovat, zabít, zavraždit

macar - šermíř

macil - meč

mahalma (pl. mahalmar) - trůn; plurál lokativní mahalmassen

Máhanaxar - kruh osudu (cizí slovo v Quenye, převzaté a adaptované z Valarin)

mahta- - bojovat; mahtar - bojovník

mahta* - bitva, boj

Maia (pl. Maiar) - Krásní, Obdivuhodní

maica - ostrý, špičatý, bodavý, pronikavý

mailë - smyslnost, chtíč, žádostivost, neovladatelná touha, chtivost

mailë* - pokušení

mailëa - smyslný, žádostivý, chtivý

-maitë - příp. -ruký

maiwë (pl. maiwi) - racek

malina - žlutý; Malinalda - Žlutý strom (viz též tulca)

malinlossë* - malos, lebenninský zlatý kvítek

malinornë - mallorn, velký strom se žlutými květy

mallë (pl. maller) - cesta

mallo* - odkud

malo - pyl

malta - zlato (kov); (cullo - červené zlato)

máma - ovce

mamil - máma

man - kdo ; nejspíše ma - co

mána - požehnaný, obdařený, úžasný

mana - slovo překládané jako "co je" ve větě mana i-coimas Eldaron? - co je lembas elfů? Buď je utvořeno z ma - co + ná - je, nebo mana je slovo samo o sobě znamenající "co" a není tam žádné slovo pro "je"

manar, mandë - konečné blaho, osud, zánik

manca- - obchodovat

mancalë - obchod, obchodování

manda - střežený, hlídaný, vězněný, uvězněný

mando - vězení

Mandos (Mandost) - střežený, zajištěný zámek, zámek-věznice; jméno jednoho z Valar

manë - dobrý (morálně)

manen - jak

Man-ië? - Co to je? (konc. ië nejspíš není platná ve vyspělé quenijštině)

manna - kam

mannar - do rukou, alativ pl. od má

mano - čí?

mantúlië* - vítej/te

Manwë - požehnaný tvor, obdařená bytost; jméno jednoho z Valar

mapa- - uchopit, držet, chytit, vzít

mapalin fatsevoitë - střapatý platan

mapalin rámavoitë - křídlatý platan

mapalin tarucca - rohatý platan

mapalin varivoitë - cizí platan

mapalin wilwarinda - motýlový platan

mapalin, palapaptë - platan

maquet (min. čas maquentë) - ptát se

már - domov, dům (osob nebo lidí)

mar - země, obydlí, příbytek; ablativ mardello; Val(i)mar, Vinyamar

mar- - zůstat, setrvat; přebývat, dlít, bydlet; maruvan - zůstanu - mar+uva+n=zůstat+budu+já (en. abide+will+I)

mára - dobrý, užitečný (o věcech, skutcích); márië - je to dobré (konc. -ië nejspíš není platná ve vyspělé quenijštině)

maranwë - osud

mardë (pl. mardi) - síň

mardo - obyvatel

marilla - perla, perleť

marin - ovoce podobné jablkům, s pevnou dužinou a mnoha semínky

marinnë, marindë - ovocný strom

Mar-nu-Falmar - Domov pod vlnami (jméno potopeného Númenoru)

marta - osudový, předurčený; propadlý smrti, prokletý, pronásledovaný osudem

marta- - přihodit se, stát se, udát se (impersonální)

martya- - určit, neodvratně určit, stanovit s konečnou platností; předurčit, odsoudit (k záhubě), uvrhnout do záhuby

marya - bledý, světlý, pobledlý

massánië - chlebodárce; používáno jako titul nejvyšší ženy nad všemi elfy od té doby co měla dar a opatrování nad lembasem (coimbas); často překládáno jednoduše jako Paní

massë - kde?

masta - chléb

masta- - péct

masto - vesnice (ohrazená)

mat- - jíst

maurë - potřeba, nutkání

mausta - nátlak, dunucení

mauya- - muset (něco); nutit, donutit, přinutit; impersonální sloveso; mauya nin carë X = nutí mě to udělat (k udělání) X = musím (udělat) X

mavoisi tapatenda - jedlý kaštan

mavoisi, alda mavoitë - kaštan

mavor, mavar - pastýř, pastevec, pasák

maxa - poddajný, měkký, mírný, přizpůsobivý, jemný, něžný

maxë - těsto

me (duál met) - my; 3. p. men (+asimilované mel); mel-lumna - nám-je-těžké - je pro nás těžké

mel-, mela- - milovat; melánë (mélanyë) - já miluji

melda - milovaný, drahý

meldielto - oni jsou milovaní (meld(a)+ië+lto - milovaní+jsou+oni; ale jak -ië tak -lto mohou být v quenijštině již zastaralé, překonané)

meletya - mocný; meletyalda - Vaše Veličenstvo; celé Aran Meletyalda - Vaše královské Veličenstvo

melindë - milenka, ctitelka

melindo - milenec, ctitel

melissë - milenka

Melko - Mocný; jméno jednoho z Valar, obyčejně Melkor

melmë - láska

melpo - ovoce podobné angreštu, s měkkou dužinou a mnoha semínky

melwa - roztomilý, rozkošný

men - místo, kousek země, směr

ména - oblast, region

ménë - na nás (en. on us)

Menel - nebesa

meneldil - astronom

menelluin - chrpa

Menelmacar - šermíř nebes, nebeský šermíř - Orion

menelya - pátý den týdne, pátek, den nebes

menta- - poslat (někoho někam)

mentë - konec

mëoi - kočka

mere-, min.č. mernë - přát si, toužit, chtít

merya - sváteční

meryalë - svátek, volno

met - my dva; me+ duálová koncovka -t

métima - poslední, předešlý, minulý, konečný, závěrečný, definitivní; zkráceně métim' pokud následuje slovo začínající podobnou samohl.; tyelima

metta - konec

mettarë - poslední den roku = Silvestr

mettassë - naposledy, posledně, nakonec, závěrem

metya- - dokončit, dovést do konce, přivodit konec, ukončit, zakončit

mi, mí - v

milmë - lačnost, chtivost, nenasytnost, touha

milya- - toužit po něčem, dychtit, lačnit

mína- - chtít jít (nějakým směrem nebo na nějaké místo) (wish to go) - mínanyë fumien = chci jít spát

Minastar - Budovatel věže; Minastir - Strážce věže - muž. jména

minda - význačný, přední, nápadný, zřejmý

mindo, mindon - (velká, tyčící se do výše, vznešená) věž; alativ pl. mindoninnar, zkráceně mindonnar - na věžě; Mindon Eldaliéva - vznešné věže elfského lidu

Mindolluin - Modrá věž, jméno hory (mindon+luin)

minna, mir - do, dovnitř

Minnóna (pl. Minnónar) - prvně narození - elfové

minya - první; Minyatur - první vládce

miqu-* - líbat, políbit

mírë - drahokam, klenot; zkrácená forma -mir v Atanamir (klenot lidí)

miri-* - usmívat se

Míriel - Žena-klenot; 2.p. Míriello

mirima - volný, svobodný

miruvor, miruvórë - medovina; speciální víno nebo osvěžující nápoj; přivlastňovací zp. miruvoréva (en. of meed)

mista - šedý

mistë - (jemný) déšť

Mittalmar - Středozem

mitya - vnitřní

miulë - kvil, skučení, jekot, mňoukání

mixa - mokrý

-mmë - zájmenná koncovka my; viz vammë - my nebudeme (en. we won't)

-mo - koncovka častá ve jménech a titulech

moica - jemný, mírný, laskavý, vlídný, něžný, tlumený

moilë - horské jezírko, pleso

moina - známý, důvěrný, drahý

mól - otrok, nevolník, zajatec

mor, mornië - tma, temnota

morco - medvěd

mordo - stín, skvrna, temnost, tmavost, obskurnost

mórë - noc

morë - temný, ponurý, zlověstný; Morion - Temný - titul Morgotha

Moriquendi - temní elfové (Laiquendi - zelení elfové, Calaquendi - světlí elfové

morna (pl. mornë) - temný, černý; ondolissë mornë - na, v temných skalách

Morwinyon - "Třpyt v šeru"; název hvězdy (Arcturus)

móta- - pracovat, dřít (se)

motto - skvrna

muilë - tajemství, utajení

muina - skrytý, tajný, utajovaný

mundo - (1) rypák, nos, čumák

mundo - (2) mys

mundo - býk

muru- - spát, dřímat; murmë - dřímota, spánek; murmëa – ospalý

N

-n - (1) koncovka 3. pádu; viz nin, enyalien

-n - (3) plurálová koncovka používaná v některých případech

-n, nye - (2) zájmenná koncovka, já (1.os. sg.); utúlien - já jsem přijít

ná - je (sloveso), jsem, jsi; používá se jako přísudková spona; nar - jsme, jste, jsou; nai - budiž; né - byl; ner - byli; uin, umin - nejsem=I am not, I do not (1. os. aorist) (min. čas úmë) ávan, ványë - nebudu (I will not)

nac- - kousat, štípat, uštknout

nahta - kousnutí, uštknutí

nai - buď to tak; by, kéž, ať - slouží k vyjádření přání, používá s budoucím časem slovesa; (Nai hiruvalyë Valimar! Nai elyë hiruva! - Kéž bys našel Valimar! Kéž bys (ho) zrovna ty našel!); Nai tiruvantes -buď to tak oni to budou hlídat = kéž by to hlídali

naica - bolestivý, bolavý

naicë - bolest (ostrá)

naina- - naříkat, plakat, bědovat, truchlit, lamentovat, oplakávat

nainië - nářek, bědování; elegie

nairë - nářek, bědování

nal, nallë - údolí, roklinka, údolíčko

nalda - údolní

nalla, nallama - ozvěna

nam- - domnívat se, soudit, posuzovat, myslit si; namin - usuzuji, myslím si

namárië - sbohem

namba - kladivo

namba- - zatlouci, zabušit (na co)

námë - rozsudek, soud

namna - nařízení, ustanovení, předpis

námo - (1) někdo

námo - (2) soudce

nan - ale, avšak, však

nan- - předpona; zpět, dozadu

nanda- - (1) hrát na harfu; nandaro - harfeník

nanda - (2) rovina, nížina, pláň, planina

nandë - (2) harfa; nandellë - malá harfa

nandë, nan, nand - údolí

nandin - dryáda, víla, duch přírody

Nandor - příd. jm. Nandorin

nanquenië - odpověď

naraca - násilný, zuřivý, násilnický

narda - uzel, smyčka

nárë - oheň, plamen

nárëa* - ohnivý

Nárië - červen

Narmacil - plamenný meč

narmo - vlk; ráco

Narquelië - říjen

Narsil - Elendilův meč; složenina kořenů slov Anar-slunce a Isil-měsíc

Narsilion - (píseň) slunce a měsíce; Narsil + koncovka druhého pádu plurálu

Narvinyë - leden

narwa - ohnivě rudá, planoucí nachová

narwë, indil - lilie

nasar - červený, rudý, nachový, šarlatový

nassë - trn, osten, bodec

nasta - píchat, bodat; hrot

nat - něco, záležitost, věc

natsë - síť

nau-* - výt

nauca - přídavné jméno užívané pro všechno, co ačkoliv již dorostlé do své konečné velikosti bylo menší nebo kratší, tvrdé, pokřivené nebo špatně tvarované

Nauco - trpaslík; Naucalië (nikoli Naucolië!) - trpasličí lid

naulë - vytí (vlčí)

nauro - vlkodlak

nausë - představivost, imaginace, obrazotvornost, fantazie

nauta- - myslet

nauva, ëuva - bude

 -ndacil - zhoubce

-ndil - koncovka mnoha jmen, znamená oddanost, starostlivost, nesobeckou, nezaujatou lásku; může být překládáno jako přítel; popisuje postoj člověka k osobě, věci, směru či činnosti které je oddán

-ndor - země; ve složených tvarech

-ndur - koncovka některých jmen, znamená služebník (arandil - králův přítel, arandur - králův sluha)

néca (pl. nécë) - bledý, mlhavý, matný, nejasný, mdlý, neurčitý

nehta - první linie (v boji), hlavní síla, čelo vojska

nehtë - jakýkoliv útvar zužující se do špice; čelo vojska, roh, klín, rovný mys

neldor, neldorin, feren, fernë - buk

nelet (pl. nelci) - zub

nellë - potok, říčka

neltil - trojúhelník

nelya - třetí; Nelyo - Třetí, Finwëho jméno

nén - voda (nepočitatelné p.j.)

Nénar - Neptun

nenda - vodový, vodnatý, mokrý

nengwë - nos

Nénimë - únor

nénu - žlutý leknín

nér (pl. neri) - muž; nernehta - mužská hlavní síla - bitevní formace

nermi (pl. nermir) - duch luk, luční víla

nessa - mladý

nessamelda - druh stromu ("Milovaný Nessou") (Tol Eressëa -> Númenórë)

neuma - oko, smyčka, nástraha, past, léčka

ni - já; 3.p. nin - pro mě (nesouhlasí v češtině, ale angl. for me)

nicu- - sloveso být chladný, studený (o počasí), chladit

nië - slza

nieninquë - sněženka, "bílá slza"

niermë - v slzách, plačící

nierwes - úl

 -nil - = -ndil v Eärnil, zkratce z Eärendil

nilda - přátelský

nildë - přítelkyně

nildo - přítel

nillë - stříbrný třpyt

nilmë - přátelství

nin - ke, pro mě, mi (en. for, to me) dativ

nindë - štíhlý, útlý (též terén)

ninquë (pl. ninqui) - bílý, chladný, bledý; Ninquelótë - Nimloth - Bílá květina

ninquita- - bíle svítit, jiskřit

ninwa - modrý

ninya - prvek vyskytující se ve Fírielině písni, evidentně znamená můj, moje - viz indo-ninya; nejspíš neplatný ve vyspělé quenijštině, která má pro "můj" příponu -nya

nion, nier - včela

niqu- - být chladný, mrazit, chladit

niquë - je to studené, mrazí to, chladí to

niquis, niquessë - jinovatka

nírë - slza

nirwa - podhlavník, polštář (?)

nís, nissë (pl. nissi) - žena

nísima - vonný, vonící; Nísimaldar - vonné stromy, Nísinen - vonné vody, jezero v Númenoru

nítë - vlhký, orosený

nixë - mráz

 -nna (pl. -nnar) - k, na, do; alativní koncovka v cilyanna, Endorenna, Elenna, rómenna, mannar, valannar

nó - před (časově)

noa - myslet

nóa, nó (pl. nówi) - představa, pojetí (čeho)

Nócoirë - alternativní jméno pro březen

noirë (pl. noiri) - hrob, hrobka; Noirinan - údolí hrobek

nol-* - učit se, naučit se

nóla - (1) vršek, pahorek

nóla - (2) moudrý, rozumný, učený, vzdělaný

Nólairë - alternativní jméno pro červenec

nolda - moudrý

noldarë, nolpa - krtek

nólë - dlouhá studie, vědomost, znalost, učenost, poznání

nolma - moudrý

Nolmë - vědění, Filosofie

nolmo - moudrá osoba

nolwë, nólë - moudrost, skryté vědění, znalost, magie

Nóquelle - alternativní jméno pro říjen

nór, nórë, nor - země, stát; někdy také pro lid (normálně lië)

nórië - kraj, území

norna - tuhý, tvrdý, drsný, pevný, neústupný, pokřivený, zkroucený

norno (1) - dub

Norno (2) - trpaslík; personifikovaná forma adjektiva norna; Nornalië - trpasličí lid

norollë - vůz, vozík, kára

Norrívë - alternativní jméno pro prosinec

norsa - obr

nossë - příbuzenstvo, rodina

nosta- - porodit, narodit se; narození

nostar, nostaro (pl. nostari) - rodiče

not - počítat; (min. čas nótina - spočteno); nótë - číslo

Nótuilë - alternativní jméno pro květen

-ntë - zájmenná koncovka pro 3. osobu mn.č. "oni", když žádný subjekt nebyl dříve zmíněn

nu, no - pod

Núaran - král západu

nucumna - ponížený, pokořený

nuhta- - brzdit, bránit, nenechat pokračovat, přerušit, náhle zarazit, nenechat dokončit, zarazit, zabránit

nuhuienna - pod stínem, alativ; viz huinë

nulla, nulda - tajný, utajovaný, skrytý

Númen - západ; númeheruvi - pánové západu; Númenor, Númenorenna - alativ, do Númenoru; númenya - západní

númessier - jsou na západě; (núme(n)+ssë+ië+r - západ+v+jsou+oni)

númeta-, númenda- - klesat, zapadat (o slunci)

nuntixë - tečka umístěná pod linii písma

nuquerna - opačný, obrácený spodkem navrch; ve frázích silmë nuquerna, áre nuquerna

nur, núrë - zavrčení, stížnost, vrčení

nura - hluboký

nurmë - podřízení, podřízenost; nurmëa - podřízený

núro - západ slunce; andúne, annún

nurru- - mumlat, šeptat, reptat; příd. jm. nurrua; min. čas nurrula

nurta- - skrýt(se), schovat(se), ukrýt(se), zatajit; nurtalë - ukrytí, zatajení (nurta+ zpodstatňující oncovka pro sloveso -lë); Nurtalë Valinoréva - ukrytí Valinoru

nuru - smrt

nuruhuinë - stín smrti

nut- - vázat, zavázat, přivázat, pojit se, připoutat

núta- - zapadat, klesat

nútë - uzel

nwalca - krutý

nwalmë - muka, utrpení, agónie, trýzeň

nwalya- - mučit, týrat, způsobovat bolest, soužit

-nya - zájmenná přípona; přivlastňovací zájmeno 1.os.sg. můj, má, mé; tatanya - můj táta; kde je to třeba, vkládá se mezi slova hláska i" např. Anarinya, hildinyar

nyalmë - křik, povyk

nyar- - vyprávět

nyárë - legenda, příběh, vyprávění, pověst

 -nyë - zájmenná přípona já; také zkráceně -n; viz utúvienyes

nyellë - zvonek, zvon

nyello - zpěvák

nyéna- - bědovat, naříkat, truchlit, lamentovat, oplakávat

nyer- - truchlit, rmoutit se

nyérë - zármutek, smutek, žal, hoře, strast

O

-o - koncovka pro druhý pád; pl. -ion a -ron; Oromëo, Rúmilo

o - s, se

-o, -ó - osoba, někdo; zájmenná koncovka, později nahrazena "námo"

ó-, o- - spolu, dohromady; předpona užívaná ve slovech popisujících setkání, kontakt, vztah nebo spolek dvou osob, věcí nebo skupin; viz omentië, ónoni, ónona

oa, oar, öa, öar - příslovce pryč, daleko, stranou, za

oantë - odejít pryč, opustit; min. čas slovesa auta-

ohta - válka

ohtacárë- (min. čas ohtacarnë) - válčit

ohtar, ohtatyaro - válečník

oi - vždy

oia - stálý, věčnětrvající, věčný

oialë - (1) věčně, trvale, neustále, navždy (příslovce)

oialë - (2) věčnost; nekonečné období; Oiolairë - věčné léto

oiencarmë - věčně tvořící

oio - stále, pořád

oiolairë - druh stromu ("Věčné léto") (Tol Eressëa -> Númenórë)

óla - snít; (možná není myšleno v nominativu ale v dativu)

olassië - listí, listoví

ólemë - loket

ollo - útes, sráz

olórë (pl. olori) - sen, vize

olosta - zasněný

olva (pl. olvar) - rostliny (rostoucí věci s kořeny v zemi), flora

olwa - větev

óma - hlas; ómarya - jeho/její hlas; 2.p. ómaryo - jeho/jejího hlasu; 7.p.pl. ómainen - (s) hlasy

omenta- - setkat se, potkat

omentië - setkání; omentielva - naše setkání; 2.p. omentielvo - našeho setkání; viz -lma

-on - koncovka 2. pádu mn. č.; Silmarillion, Valion, aldaron, tasarion, Istarion, Eldaron

ondo (pl. ondor) - kámen; pl. lokativ ondolissë - na skalách

onna - stvoření, bytost, tvor

onóna - (1) příd. jm. pocházející z dvojčat; (2) jeden z páru dvojčat (pl. onóni - dvojčata)

onot- - přidat, dodat, sečíst, spočítat

onta- - vytvořit, stvořit, utvořit; min. č. ónë, ontanë

ontarë - rodička

ontari - rodiče

ontaro - rodič

onya - můj syn (není běžným výrazem pro slovo syn)

opelë - dům, vesnice nebo město obehnané zdí; opevnění

oquenië - rozhovor, rozmluva

or- - nabádat, naléhat, dohnat koho k čemu, donutit koho k čemu; impersonální sloveso(orë nin caritas - nutí mě to udělat to)

or - nad, přes, předp. pře-

orco (pl. orcor, orqui) - skřet

órë - srdce, nitro (vnitřní mysl)

oricon - vřes

orivainë - hrách

orma - věc, fyzická hmota, látka

ornë - strom; často se používá jako část jména; spíše pro menší a útlejší stromy; Ornendil - přítel stromu

Orocarni - Červené hory

orofarnë - sídlo v horách

oromardë (pl. oromardi) - vysoká síň

oron (pl. oronti) - hora

Oron Oiolossë - Věčně sněhobílá hora

oronta - strmý, příkrý

orosta - povýšení, nanebevstoupení, výstup

orsir- - přetékat

orta- - zvedat se, stoupat, vztyčit, zvednout, vycházet (slunce...); min. čas ortanë

orto - vrchol hory

os* - o (náhradní předložka místo genitivu)

os, osto - město, obehnané hradbami; pevnost

ósanwë - myšlenka, mysl; ósanwë-centa - myšlenková komunikace

osellë - společnice, "sestra"

ossa - hradba a příkop

ossë - hrůza, úzkost, zděšení

ossë* - hrůza, zděšení

osta - statek, hospodářství, usedlost

ostar - správní oblast

osteca- - popsat, vylíčit, označit

osto - pevnost, opevněné město

otorno - společník

P

paca - dvůr, dvorec, vydlážděná podlaha

palan - daleko a široko; v palantíri, asimilované palar- v Palarran

palantír (pl. palantíri) - Věštec dálek; kameny vyrobený Noldor pro vidění dalekých věcí

Palarran - Daleký poutník; loď (palan+ran; asimilace nr v rr)

palis - trávník

palla - rozsáhlý, široký, expanzivní, rozpínavý, širý

palmë - povrch, zevnějšek

palpa- - bít, tlouci, bušit, mlátit

palu-, palya- - roztáhnout (se), rozvinout, rozprostírat se, rozšířit (se), protáhnout (se), zvětšit(se)

palúrë - povrch, zevnějšek, vnějšek, lůno země

panda - (1) ohrada, plot; (2) oplocovat, ohrazovat

panda- - zahrnovat, obsahovat

pano - tvarovaný kus dřeva; prkno, podlahové prkno, parketa

panta - otevřený

panta- - otevřít, uvolnit, rozevřít se, rozestřít, rozvinout(se)

panya- - určit, stanovit

par- - uspořádat, složit, skládat, dát dohromady

parca - suchý

parma - kniha

pasta - hladký, jemný, plynulý, klidný, pravidelný

pé - ret (také pro ústa)

pel- - otáčet, obíhat, točit se, kroužit

pelecco - sekyra

pelecta- - sekat, tesat

peler - ohraničená oblast

pella - za, po, přes, mimo, nad (en. beyond); spíše než předložka je to založka; Andúnë pella - za západem; elenillor pella - zpoza hvězd

penda >- nakloněný, svažující se

pendë - svah, úbočí, stráň

Pereldar - půlelfové

perino - půlčík

perya - poloviční; perdëa - polovička

perya- - rozdělit v půli, rozpůlit

píca- - zmenšit (se), snížit (se), ztrácet se, ubývat, slábnout

Picinaucor, Pitya-naucor - skřítci; sg. picinauco

pilin (pl. pilindi) - šíp

pinquë - tenký

pio - ovoce podobné třešním a švestkám, a pevnou dužinou a jednou peckou

piopin, pipin - hložinka, plod hlohu

piosenna, ercassë - cesmína

pirya - džus, sirup

pitya - malý

piuca - plod, malá bobule; borůvka

poica - čistý, čirý, ryzí

pol- - moci; polin - mohu

polda - silný, statný, rozložitý

poldórë - síla (fyzická)

polë - oves

porë - mouka

puita- - plivat, vyplivnout

púrëa - zamazaný, ušpiněný, obarvený

pusta- - zabránit, zastavit, ukončit

putta - tečka, zastavovací znaménko v interpunkci 

Q

quáco, corco - vrána

qual- - zemřít v bolesti

qualin - "mrtvý" (o elfech)

qualmë - smrt, agónie

quámë - nemoc, choroba

quanta - plný, úplný, celý

quantien - plný rok = yen

quár, quárë - pěst

quat- - plnit, naplnit, vyplnit, splnit; bud. čas quantuva - naplní (enquantuva - znovunaplní)

quel- - (1)utichat, slábnout, ztrácet se, hasnout, pohasnout, blednout, vyblednout

quel- - (2)selhat, neuspět, zklamat; bud. čas queluva

quelet (pl. queletsi) - mrtvola; loico - mrtvé tělo, mrtvola, zdechlina

quellë - blednutí, slábnutí, utichání, ubývání, zánik; pozdější část podzimu

quén (pl. queni) - někdo, jeden, osoba, jedinec, muž či žena...; pl. osoby, (nějací) lidé, oni s nejobecnějším významem, (jako v "oni (lidé obecně) říkají, že... říká se") V kombinaci s kořenem podst. nebo příd. jména se používá k označení nějakých navyklých funkcí nebo k popisu něčeho co má nějakou podstatnou (permanentní) vlastnost; např. roquen, cityaquen, arquen, aiquen, ilquen

quendë - elf; málo používaný sg. od Quendi

Quenderin, Quendian - elfský, elfů

Quendi - elfové jako rasa (mluvící)

quendi (pl. quendir) - elfka, elfská žena

quendu (pl. quendur) - elf, elfský muž

quenta - příběh

quentalë - historka, vyprávění, zpráva

quenya - elfština (mluva); Quenya lambë - Elfská řeč, jazyk

querna - otočený, obrácený (vyjadřuje změnu); viz nuquerna

quessë - pero, peří

quesset - polštář, poduška

quet- - říct, říkat, mluvit; min. čas quentë

quetta (pl. quettar) - slovo

quil-* - odpočinout si

quildë - ticho, mlčení, klid, odpočinek

quinga - luk (jako zbraň)

quingi- - brnkat, zabrnkat (např. na harfu, lyru)

quinquenna - kokořík

quiquilla - konvalinka vonná, "lilie z údolí"

quor- - utopit se, utonout, dusit (se), udusit (se), zadusit (se)

quorin - utonulý 

R

rá (pl. rávi) - lev

rac- - rozbít, zlomit, zničit; rácina - rozbitý, zlomený, zničený

ráca - vlk; narmo

racca - dráp, pařát, spár

raccalepta - drápatý, s drápy na prstech

rahta- - dosáhnout, docílit, dospět, uložit se, dorazit, dostat se

raica - špatný, nepoctivý, darebácký, skloněný, ohnutý; pl. raicar (čti raiké)

raimë - hon, lov

rama- - křičet, řvát, zavolat, zařvat

ráma (pl. rámar) - křídlo; 7. p. č. mn. rámainen - s křídly, na křídlech

rámalókë - okřídlený drak

ramba - zeď, stěna, hradba, val

rambë - křik, řev, výkřik, povyk

Rána - jméno měsíce

ranca** - objetí

ranco (pl. ranqui) - paže

randa - věk, koloběh

ránë - toulání, potulka

ránen - potulný, kočovný, toulavý

ranga (pl. rangar) - délková jednotka = 96,5cm

ranya-, ran- - toulat se, bloudit, zatoulat se

rassë - roh (horn), vrchol, špička; tildë

rato - brzo, brzy, zanedlouho, záhy

rauco - silná, nepřátelská a děsivá kreatura, démon; Valarauco - démon moci

raumo - (hluk) bouře, hromobití

rauta - kov

ráva - pustina, divočina

rávë - burácející, dunící, hřmící, rachotící hluk; příd. jm. rávëa

ré, rë - den (sluneční)

rembë - síť, síťoví, pletivo

rempa (příčestí trpné) - ohnutý, sehnutý, skloněný, zahnutý

réna - hranice, okraj

rer-, min.č. rendë - zasít, osít, zasévat, rozsévat (i nenávist ap.)

resta- - pomáhat, napomáhat, pomoci

restalë - pomoc

ría - věnec

ric- - (za)kroutit (se), zkroutit (se), obrátit (se), otočit (se)

rië - koruna

riel, riellë - korunovaná dívka

rig-* - splétat, věnčit

rihta- - trhnout, škubnout, cuknout

rillë, rildë - oslnivost, skvělost, sláva, brilantnost, jas, třpyt, lesk

rilmë - jiskřivé světlo

rilya - třpytivý, zářivý, zářící

ríma - obruba, lem, kraj, okraj, hrana, hranice

rimba - častý, mnohý; rimbo - často

rimbë - velké množství, spousta, mnoho

rimpë - spěch, chvat

rína - korunovaný

rincë - drobný, malý; mn. č. rinci

ringa - studený, chladný

Ringarë - prosinec

ringë - pleso, studené jezero (v horách)

ris- - rozetnout

rista- - řezat, ořezat, krájet

rista- - řezat, říznout

 -ro - zájmenná koncovka on; antaváro

rocco - (rychlý jezdecký) kůň

roita- - pronásledovat, stíhat, honit se za něčím

rom- - troubit, vydávat zvuk trubky

róma - roh (na troubení)

romba - trubka, trumpeta

Rómen - východ; alativ rómenna - východně, směrem k východu; ablativ Rómello - z východu, (k někomu) z východu

-ron - koncovka 2. p. mn. č. ; aldaron - stromů

rondo - klenba, klenutá střecha, strop - viděno zespodu (a většinou neviditelné zvenku); velká síň nebo prostora takto zastřešená

ronta - dutý, prázdný, vpadlý

roquen - jezdec, jezdkyně, rytíř

rossë - jemný déšť, rosa

rotto - malá jeskyně, sluj

rotwa - dutý, prázdný, vpadlý

ruca- - bát se; rucin - cítím strach, hrůzu, zděšení, bojím se

rúcima (čti rúkima) - hrozný, strašný, děsný, děsivý

rúcina - zmatený, zřícený, rozpadlý, zničený (čím)

ruhta- - vyděsit, postrašit, nahnat strach, hrůzu

rúma- - posunout, přemístit, přendat, pohnout (o velkých a těžkých věcech); min. čas rúmala

runda - hrubý kus dřeva

rúnya - rudý plamen

runya - stopa, šlépěj

rusco - liška

ruscuitë - prohnaný, lišácký, vychytralý

russë - jiskření, blyštění, třpyt

ruxa- - drobit se, rozpadat se

-rya - zájmenná koncovka jeho, její; máryat - její ruce, ómaryo - jejího hlasu (genitiv od ómarya - její hlas), súmaryassë - v jejím lůně (lokativ od súmarya - její lůno, ochranná náruč), coarya - jeho dům

S

-s - zájmenná koncovka "to"; viz tiruvantes, utúvienyes

sa - aby, že

saccat- - rozervat, rozpoltit, puknout; min. čas saccantë

saila - rozumný, moudrý

saira- - vědět, znát, rozumět

sairon - čaroděj, kouzelník

saiwa - horký, rozpálený

salma - lyra

salmë - hra na lyru

salpa - mísa, miska

salpa- - popíjet, usrkávat

salquë - tráva

sambë, -san - místnost, komnata, pokoj

samno - tesař, řemeslník, stavitel

san - nato, pak, potom

san - tehdy, tenkrát, potom, poté, pak

sana- - myslet (také nauta-)

sanca - trhlina, prasklina, puklina

sancë - odporný, hrozný, ohavný, hnusný, nenávistný

sanda - skutečný, opravdový, trvalý, stálý

sandastan - ochranný štít - obranná bojová formace

sanga- - (1) (s)tisknout, (s)tlačit (se), mačkat (se); mj. kompaktní bojová formace

sanga - (2) zástup, dav, houf

sangassë* - tlak, útlak

sanya - normální, obyčejný, obvyklý

sanyë - pravidlo, zákon, řád, zásada, předpis

sapsa - hrob

sar (pl. sardi) - kamínek, kámen (malý), oblázek; v Elessar

sára (1) - hořký, trpký, zahořklý, zatrpklý

sára (2) - mrtvá, vysušená tráva

sarat (pl. sarati) - písmeno, jakýkoliv důležitý znak

sarco* - blesk

sarcuva - tělesný, fyzický, hmotný

sarna - kamenitý, kamenný

sarnë - pevné, odolné místo (doslova něco pevného, odolného jako kámen)

sarnë - silné, odolné místo

sarnië - oblázky, štěrk, oblázkový břeh

sarqua - dužnatý, masitý, hmotný

Sarquindo (pl. Sarquindi) - kanibalský obr, obr lidožrout

saura - odporný, prohnilý, (mravně) zkažený, špatný

Sauron - odpudivý, zošklivený, děsivý, hrozivý

sáva - šťáva, džus

së - ona

seldo - chlapec

selma - stálá představa, názor, vůle

ser- - mít rád (o přátelství)

ser- - odpočinout si, odpočívat, spočívat

sercë - krev; yár

sercondo* - seregon, rostlina se sytě rudými květy, "krev kamene" (Beleriand)

sérë - odpočinek, klid, oddech

sérë - odpočinek, poklid, pokoj, vnitřní klid

sermë - přítelkyně

sermo - přítel

sí - nyní, teď, právě; sin, sín před samohláskami

sicil - dýka, nůž

sil- - (o)svítit, (o)zářit (bíle); přít. čas síla - svítí, září, ozařuje, vyzařuje, osvětluje; frekventativ sisíla

silima - hmota, ze které byly vyrobeny Silmarily

silma - zářící, lesklý, třpytivý

Silmaril (pl Silmarilli) - záření čistého světla; Silmarillion - (příběh) Silmarilů

silmë - hvězdné světlo, hvězdný jas

silqueléni - bříza; "stříbrná bříza, dlouhovlasá paní"

silwin - bříza

símen - zde, tady, tu

simpa, simpina - píšťala, flétna

sin - to, tak, takto; jako samostatné slovo ve větě, neurčující blíže jiné slovo jako to dělá slovo "sina"; (sin qeuntë Quendingoldo Elendilenna = to/tak pravil Pengolodh Elendilovi)

sina - tento, tato, toto; vanda sina - tento slib

sinat* - toto, tohle (jako samostatné zájmeno)

sincahonda - (o člověku) chladný, neúprosný, tvrdý, s kamenným srdcem

sinda - šedý; šedý elf, Sindar - šedí elfové, adj. Sindarin

sindë - šedý, světlešedý nebo stříbrošedý

Sindel (pl Sindeldi) - šedý elf, méně běžné označení pro Sinda

Sindicollo, Singollo - Šedoplášť

sinë - tito, tyto, tato

sinomë - na tomto místě

sinqui - šperky; sinquita - ozdobit se šperky, ošperkovat se

sinta - krátký

sintë- - vědět, znát

sinya - nový; vinya

sinyë - večer

sip-* - hrát na píšťalu, pískat

siquilissë - smuteční vrba

sir- - téci

sírë - dnes

sírë - řeka

siril - říčka

sirya- - téci, proudit, plynout

so - on

solor, solossë - příboj, vlnobití

sorno, soron, sornë (pl sorni) - orel

Sorontar - sind. Thorondor, jméno orla

Soronúmë - název souhvězdí

-ssë - lokativní koncovka; pl. -ssen; Lóriendessë, yassen, mahalmassen

stama- - bránit, zabránit, znemožnit, vyloučit, nepřipouštět

sú- - foukat, vát, dout

sú, súlë - dech

suc- - pít

súcë, aiquairë - borovice nebo jedle; strom, který dává pryskyřici

suilë - popud, podnět

sulca - jedlý kořen

súlë - duše; dech

Súlimë - březen

sulpa - polévka

súma - dutina, lůno, náruč; súmaryassë - v jejím lůně (súma+rya+ssë - lůno+její+v)

sungwa - nádoba na pití

súrë - vítr; 7.p. súrinen - ve větru, větrem

suxë* - pití, nápoj

súya- - dýchat; foukat, vát, dout

T

-t - (1) duálová koncovka označující pár; máryat - její ruce (má+rya+t)

 -t - (2) zájmenná koncovka "je" (en. them); laituvalmet; také jako samostatné slovo "te"

-t - (3) redukovaná zájmenná koncovka druhé osoby "ty"; viz hecat

ta - ono, to

tacë-, min. č. tancë - upevnit, připevnit, připoutat

tai-, tay- - prodloužit, zvětšit

tailë - prodlužování, prodloužení, rozšíření

taina - rozšířený, prodloužený

tál - spodní část nohy (en. foot)

tala - plachta (lodní)

talan (pl. talani) - podlaž

talantië - on je padlý; talanta - padlý

talat- - spadnout, padnout, upadat

tallunë - chodidlo

talma - základ, podstata, jádro

talta - pád, úpadek

talta- - padat, sesmeknout se, sklouznout,spadnout, prudce klesnout

tam- - (za)ťukat, (za)klepat, poklepat

tambaro - datel

tambë - měd

tambina - měděný

tampa - zátka, uzávěr

tamuril - tis

tan- - dělat, tvořit, dávat tvar

tana- - (1) ukazovat, ukázat, označovat, označit, naznačit, dávat najevo, uvádět, projevit (úctu ap.)

tana - (2) ukazovací zájmeno tamten, onen, ten

tanca - pevný, stálý, neměnný, jistý, zaručený

tancavë - určitě, samozřejmě, ovšem; používáno pro "ano"

tancil - brož, jehlice

Tancol - Venuše (ukazující hvězda)

tandë - tam, tím směrem

tanë - tamti, tamty, tamta

tango- - brnkat, zabrnkat

tangwa - spona, přezka

taniquelassë - vonný stálezelený strom (Tol Eressëa -> Númenórë) (Taniquetil - nejvyšší hora ve Valinoru, žili tam Manwë a Varda)

Taniquetil - "vysoký bílý roh", hora ve Valinoru

tanna - znak, symbol

tano - řemeslník, kovář

tanta, atwa - dvojitý, dvojnásobný, dvojí

tanwë, curwë - dovednost, zručnost, konstrukce, vytváření, výroba

tap- - zabránit, znemožnit, zastavit

-tar - koncovka jmen, značí vysoké postavení, pán čeho; Sorontar

Tar- - prvek stavěný před jména, znamená vznešený, ušlechtilý, vysoce postavený; Tar-Amandil

tar - za, přes (en. beyond)

tára - (1) vznešený, ušlechtilý, vysokce postavený; (2) vysoký, tyčící se, vyvýšený

tara- - přejít, přejet, křížit, zkřížit

taran, tarambo - piknik, svačina, hostina

tarca - roh zvířete

tárë - onoho dne, toho dne, v ten den, tehdy

tárë - tehdy, potom, pak, tedy, tak (porov. s írë = když)

Tareldar - vznešení elfové

tári - královna (ta, která je vznešená,...), 2.p. tário; Elentári, Tarinya - má královna

tárië - výška; alativ tárienna - do výše

tarma - sloup, pilíř

tarna - přejezd, přechod, průchod, brod

Tarondor - Pán Ondoru (Gondoru)

tarquesta - Quenya; vznešená řeč

tarucca - rohatý

tarucco, tarunco - býk

tarya - hrubý, drsný, tvrdý, nevlídný

tarya - tuhý, pevný, tvrdý, přísný, obtížný, nesnadný

tasar, tasarë - vrba; Nan-tasarion, Tasarinan - údolí vrb

tatya- - zdvojnásobit, zdvojit, zopakovat, opakovat (se)

taura - mocný

taura - mocný

taurë (pl. tauri) - les, hvozd; taurëa - lesnatý, zalesněný

Taurelilómëa-tumbalemorna, Tumbaletaurëa Lómeanor - lesomnohostínové-hlubokéúdolíčerné, hlubokéúdolízalesněné temnázem; quenijské zlomky stmelené podle entího vzoru; nejspíše to znamená les hlubokých údolí a černého stínu

Tauremorna - Černý les; Tauremornalómë - Les černé noci

tavar - dřevo

tavaro muž., tavaril žen. (pl. tavarni) - dryáda, lesní skřítek/víla, duch lesa

taxë - hřebík, hřeb

te - je, jim

tec- - psát, napsat

tecco - tah (perem), čára, škrt

tecil - pero (psací)

tehta (pl. tehtar) - znaky, písmena

telco - (1) původ, kořen, základ slova

telco - (2) noha (en. leg)

telco - (3) stonek (část tengwy)

telda - poslední, konečný

Telemmaitë - Stříbroruký

telimbo - nebe, obloha

tella - nejzazší, nejzadnější, poslední

telma - závěr, ukončení, konec; cokoliv užívaného k dokončení práce nebo věci; vrchol, to co je poslední; nejvyšší část obydlí, vršek střechy

telluma (pl. tellumar) - klenba, kupole

telumbë, hwan - houba

telpë, telep, tyelpë - stříbro, stříbrný

telta- - stínit, zastínit, krýt

telu - konec

telu- - skončit, dokončit (intransitivní) končit

telumë - střecha, klenba, strop, nebesa, baldachýn; Telumehtar - nebeský bojovník

Telvo - muž. jméno - Poslední

telya- - skončit, dokončit (transitivní) ukončit, zakončit, uzavřít, učinit konec, končit

téme (pl. témar) - řada, skupina, sled

ten* - za něco (něco za něco - nat ten nat)

ten, an - pro (en. for)

tengwa (pl. tengwar) - písmeno

tengwanda - abeceda

tengwë (pl. tengwi) - symbol, znak; hloníti tengwi - fonetické znaky; tengwestië - jazyk, abstraktně, jako fenomén

tengwesta - gramatika, mluvnice

tenna - dokud, až do

tennoio - navždy; (tenna+oio - dokud+stále)

ter, terë - skrz

téra - (1) rovný, přímý

téra - (2) po, vpřed, dopředu, podél, podle

tercáno - posel

tercen -intuice, vnitřní zrak; příd. jm. přivl. tercenya (pl. tercenyë); essi tercenyë - jména porozumění, dávané matkou svému dítěti, indikující nějaký dominantní znak dítěte vnímaný matkou

teren - štíhlý, útlý (též nindë)

teret - špendlík

tereva - jemný, křehký

terhat- - rozbít (se), zlomit (se); min. čas terhantë

termar- - stát, zaujímat místo, vydržet, odolat, trvat, zůstat (ter+mar - skrz+snést, vydržet); bud. čas termaruva

tev- - nenávidět

tevë, tevië - nenávist

thelma - viz selma

thindë - viz sinde

thorno - viz sorno

thúlë - viz súlë (zastaralá forma, nově th>s)

tië (pl. tier) - cesta, směr; tielyanna - na tvou cestu (tie-lya-anna - cesta-tvá-na)

tihta- - mrkat, mžourat, zírat; min. čas (past part.) tihtala

tildë - vrchol, špička

Tilion - jméno měsíce

timpë - jemný déšť

timpinë - sprška, mlhovina

tin- - třpytit se, lesknout se, sršet, jiskřit

tinco - kov; rauta

tinda - třpytivý, třpytící se, zářící

tindë - třpyt, lesk, záblesk

tindómë - hvězdný soumrak; užíváno pro čas okolo rozbřesku, nikoli pro večer

tindómerel - dcera rozbřesku; poetické jméno pro slavíka

tinta- - způsobit jiskření, blyštění, rozžhnout, zažehnout, rozsvítit, rozjiskřit

tintila- - třpytit se, blikat, mihotat se (hvězda), rozzářit se; pl. tintilar

tinwë (pl. tinwi) - jiskra

tir- - střežit, hlídat, pozorovat, bdít, věnovat pozornost; (tir-uva-nte-s - hlídat-budou-oni-to); palantíri, Tirion

tirmë - hlídání, hlídka

tirno - hlídač, strážce

titta - drobný

tiuca - silný, tlustý, robustní

tiuco - stehno

tiuya- - ztloustnout

tixë - tečka

tó - vlna (materiál)

toa - vlněný

toi, te - zájmeno oni

tol (pl. tolli) - ostrov

tolmen - osamělý, izolovaný (kulatý) kopec

tombo - gong

top- - přikrýt, krýt, zakrýt; min. č. tompë

tópa - střecha

toron (pl. torni) - bratr

tuca- - vést, přivést, směřovat, dovést

tuia- - rašit, klíčit, pučet

tuilë - jaro; naděje, slibnost, pozdní jaro

tuilindo - vlaštovka

tuima - (1) výhonek, pupen, poupě

tuima- - (2) rašit, klíčit, pučet, vyrážet pupeny

tul- - přijít; min. čas utúlie (perfect) (utúlien - já jsem přišel), utúlie'n aurë - přišel den (‚n vloženo nejspíš jen kvůli zvučnosti); túlë, tullë - min. čas (past tense); nejspíše utúlië=vid dokonavý, tullë=vid nedokonavý

tulca - pevný, odolný, nehybný, neměnný, stálý, neotřesitelný

tulca- - upevnit, stanovit, určit, ustavit, vybudovat

tulma - máry

tulta- - svolat, poslat pro, povolat

tulto - podpěra, podpora, opora, útěcha

tulwë - standarta, tyč, bidlo

tumba, tumbo - hluboké údolí

tumna - hluboký

tunda - vysoký

tundo - kopec, pahorek

tunga - napjatý, upnutý, stažený, těsný, pevný, napnutý, sevřený

tuo - síla (fyzická), energie, vitalita

tup- - přikrýt, krýt, zakrýt; viz untúpa

tupsë - došek

tur- - ovládat, vládnout, řídit, vést; obvykle nejspíše túrina nebo turna

turca - silný

Turco - Silný (tělesně)

túrë - vítězství, ovládnutí

Túrin, Turindo - muž. jméno Nálada vítězství

turma - štít

Túrosto - velká pevnost; Gabilgathol, příbytek trpaslíků

turúna - ovládaný

tussa - keř

tuv- - najít, nalézt, objevit; min. čas utúvië; utúvienyes - našel jsem to (utúvie+nye+s - našel+já+to)

tyalië - sport, hra

tyar- - způsobit

tyaro - hybná síla, původce děje, muž činu

tyav- - chutnat, ochutnat, mít (jakou) chuť, vychutnat

tyávë (pl. tyáver) - chuť

tye (1) - ty, vy (jako objekt)

tye (2) - čaj

tyel - konec

tyelca - ukvapený, uspěchaný, chvatný

tyeldë - konec

tyelima - poslední, konečný, závěrečný, definitivní; métima

tyellë (pl. tyeller) - úroveň, stupeň, hodnost

tyelma - končící

tyelpë - stříbro; telpë

tyulma - stěžeň, stožár

tyulussë - topol

tyuru - sýr

U

ú - bez

ú- - předpona ne-

ufárë - nedostatek, ne dost; ufárëa - nedostatečný

uilë - plazivé rostliny, mořské řasy

Úlairi - Nazgúlové; sg. Úlairë/Úlair

ulban - modrý

ulca, úmëa - zlý, špatný

ulcallo - zlo

ullumë - ne navždy

úlúmë* - nikdy

ulundë - záplava, povodeň, potopa

ulundo - zrůda, nestvůra, netvor

ulwë, uluswë - olše

ulya-, ul- - pršet, lít, vlít, téci, proudit; min. čas uller; ullier - měl by proudit

um- - nebýt, nedělat; umin - nejsem, umilyë - nejsi

Úmanyar - ti, kteří nejsou z Amanu; Úmanyar, Úmaneldi

umbar - osud

umbarta - osudový, předurčený

Umbarto - Osudový, Předurčený

umbarwa - osudný, neblahý, smrtící, zhoubný

úmëa - zlý

unca- - vyhloubit, vyhrabat, vymlít, vydlabat

undómë - hvězdný soumrak, stmívání, šero; používáno pro večer

undu- - dolů; předpona pře-, za-; undu - dolů, pod, vespod

undulav- - přikrýt, porazit; min. čas undulávë

undulávë - undu- - dolů, lav - ovládnout = překryl, přikryl; Lumbulë undulávë ilyë tier - Stín přikryl všechny cesty

undumë - propast

ungo - tmavý stín, mrak

ungwë - pavoučí síť, pavučina

únótima - nesčetný; pl. únótimë (ú+nót+imë - ne-počítat-schopný - nespočitatelní, nespočetní)

unqua - dutý, prázdný, vpadlý

unqualë - agónie

unquë - dolík, jáma

untúpa- - zastřešovat, přikrývat (undutúpa)

unu - pod

unuhuinë - pod stínem; viz huinë

únyárima - nepřevyprávitelný (příběh je dlouhý nebo nejsou známa fakta)

úquen - nikdo

úquétima - nevyřknutelný, nevyslovitelný, nevýslovný; to, co nelze vyslovit

ur-, úr- - hřát, rozehřát (se), rozpálit (se); být horký, rozpálený

úra - rozsáhlý, objemný

Úr-anar - rudé slunce, žhavé slunce

urco (pl. urqui) - cokoliv, co elfy na jejich Pochodu vyděsilo; užíváno též orco; ork (resp. skřet v českém překladu)

urdu - smrt

úrë - žár, horko, vedro

Úrimë - srpen

urna - pec, kamna

uruitë - ohnivý, planoucí, plamenný

urulókë (pl. urulóki) - ohnivý drak

urúva - jako oheň, ohnivý

urya- - planout, zapálit, žhnout, plát

us- - utéct, uniknout, uprchnout

usquë - dým, výpar, zápach

usta- - hořet, pálit, spálit, vypálit (transitivní)

uswë - útěk, únik, uprchnutí

utúlien - viz tul-

utúvienyes - viz tuv-

 -uva - koncovka budoucího času

úva - nebude (en. will not), budoucí čas negativního slovesa; přít. čas úyë (?)

úvanimo - zrůda, monstrum, netvor

úvë - spousta, velké množství, mnohý, ve velkém množství, početný

úvëa - obrovský, hojný, vydatný

úyë - není (ú+ye - ne+je); úyë sérë indo-ninya símen -zde není klidu (pro) mé srdce 

V

vá - ne; (zvolání, výkřik) Ne!, Nedělejte to!; avan, ván, ványë - já ne, já to neudělám, nebudu(I won´t!); avammë, vammë - my ne, nebudeme, my to neuděláme (we won't)

-va - přivlastňovací koncovka; -vë pro plurál=více předmětů, ne vlastníků ; Eldaliéva, miruvoréva

vacco - plášť, kabát

vaháya, vaihaiya - daleký, dálný, vzdálený

vahta- - znečistit, ušpinit (se), pošpinit, umazat (se), potřísnit, poskvrnit

vaima - roucho, róba, háv, šat, oděv

vaina - oblečený, oděný

vainë - pochva, pouzdro (na nůž, meč)

vaita- - zabalit, ovinout, obtočit, obmotat, obalovat, obklopit, obklopovat, obejmout, objímat, sevřít v náručí, svírat v náručí

vaiwa - vítr

vala- - panovat, vládnout, poroučet, mít pod svou mocí, přikázat, nařídit

Vala(m), Valië(ž) (pl. Valar) - Mocní

Valacirca - souhvězdí Velká medvědice

valanya (tárion) - šestý den týdne, sobota, den Valar

Valarauco (pl. Valaraucar) - Démon moci, balrog

valassë - božství

valca- - být nejasně, neurčitě vidět

Valimar, Valmar - Domov Mocných, region ve Valinoru, zemi Valar

valina- - radovat se, mít radost, být šťastný

Valinórë, Valinor - země Valar

vanda - přísaha, (slavnostní, závazný) slib

vánë, vánië - min. čas od auta - odejít

vanessë - krása

vanima - krásný, obdivuhodný; nominál pl. vanimar - krásní; 2.p. pl. vanimálion; Arwen vanimalda - Krásná Arwen, doslova Arwen tvá krása, změněno na Arwen vanimelda

Vanimeldë - Krásná-drahá

vanta- - jít, chodit, kráčet

vanwa - odešlý, ztracený, zmizelý, zesnulý, mrtvý, minulý a skončený

vanwië - minulost

vanya- - odjet, zmizet (min. č. vannë)

vanya - sličný, krásný, nádherný; linda, calwa, vanima

váquet- - říct ne, odmítnout (ne ve smyslu "není pravda" ale odmítnutí něco udělat nebo dovolit); váquetin - odmítl jsem

var - nebo, anebo, či

vára - zašpiněný, umazaný, nečistý, špinavý

Varda - Elbereth, Vznešená

vardarianna - vonný stálezelený strom ("Vardin dar", ale prvek -ri- je nejasný) (Tol Eressëa -> Númenórë)

varna - chránit, ochraňovat

varna (příčestí trpné) - v bezpečí, zabezpečený, bezpečný

varnassë - ochrana

varnë - tmavěhnědý, hnědočerný

varya- - chránit, ochraňovat

Vása - jméno slunce

ve - jako, tak...jako, tak jako

vëa - dospělý

vendë, wendë - dívka

venë - malá loďka; nádoba, miska

vénë - svěžest, mládí

vénë, venessë - panenství

venya - čerstvý, svěží

vëo, vëaner - dospělý, dospělý muž

véra - osobní, soukromý, vlastní

verca - divoký, nespoutaný, bouřlivý, bujný, vášnivý

vérë - přísaha, slib

verië - odvaha, neohroženost, statečnost, smělost

verno - manžel

versil - bříza

veru - sezdaný pár, muž a žena, manželé

verya- - odvážit se, opovážit se

verya - odvážný, neohrožený, smělý, statečný

verya- - troufat si

vessë - manželka

vesta - manželství, manželský stav

vesta- - vdát se / oženit se

vesta-* - slíbit, slibovat, zaslíbit se

vestalë - svatba

vië - dospělost, mužství

vílë - mírný vánek, jemný větřík

vilin - vzdušný

villë-, villa- - létat, letět

vilya - vzduch, nebe

Vincarna - nově vyrobený

Vingilot, Vingelot, Vingilótë - Pěnová květina, jméno lodi

vinë, vinnë - jakýkoliv jehličnan

vinya - nový; sinya

Víressë - duben

vórima, voronda - stálý, věrný, spolehlivý, loajální, stálý v dodržování slibů, závazků, věrný službě; 2.p. vórimo

voro - nepřetržitě, vytrvale, neustále, ustavičně

voronwa - odolný, vytrvalý, stálý

voronwië - stálost, věrnost, spolehlivost, loajalita

W

-wë - přípona mnoha jmen, většinou ale ne výhradně mužských; odvozeno ze základu jednoduše znamenajícího osoba

 -wen - dívka; častá koncovka ženských jmen; Eärwen - Mořská dívka

wendë, vendë - dívka

wénë - svěžest, mládí

wenya - čerstvý, svěží

wéra - stará forma pro véra

wil- - létat, letět

wilma, wista - vzduch

wilwa- - třepat se, třepotat se sem a tam

wilwa - volný, nespoutaný, bezstarostný

wilwarin - motýl

Wilwarin - souhvězdí Cassiopeia

winda - štěkání, štěkot

winga - pěna, sprška

wingë - hrozen květů

winta- - rozptýlit, rozprášit, rozházet; rozprašovat se, rozptylovat se

wintil - lesk, záblesk, třpyt

Y

yá - dříve, kdysi, předtím, před (časově)

ya - zájmeno který, která, které; viz yassë (ya + alativní koncovka)

yaimë - nářek, naříkání, lkaní; příd. jm. yaimëa - naříkající, pl. yaimië

yaisa - ocel; eren

yaita- - naříkat, lkát

yaiwë - pohrdání, opovržení, neúcta, výsměch, posměch

yal- - volat, svolat, zavolat, povolat; viz enyal- - volat/povolat zpět, odvolat

yallumë, yalúmë - naposled, minule, posledně, konečně

yalmë - křik, povyk, hluk

yalúmëa - dávný, starý

yalúmessë, yáressë - za dávných časů; bylo nebylo

yána - svaté místo, svatyně

yanta - most

yanta - most, šíje, spoj, spojení

yanwë - most

yár - krev; sercë

yara - (1) aby, že

yara - (2) dřívější, někdejší, bývalý

yára - starý, dávný, starobylý, starodávný (patřící do nebo pozůstalý z dávných časů)

yárë - minulé dny, dřívější dny; dávno

yárëa, yalúmëa - dávný, starý

yarra- - vrčet, zavrčet; příd. jm. vrčící

yassë - v kterém, které (pl. yassen - v kterých)

yat, yatta - krk, šíje

yav- - plodit

yavannamírë - vonný stálezelený strom s kulatým šarlatovým ovocem ("Yavannin klenot")

Yavannië - září

yávë - ovoce, plody

yávië - podzim; sklizeň (brzký podzim)

yáwë - rokle, strž

yaxë  (pl. yaxi) - kráva

yë - je; ve vyspělé quenijštině nahrazeno slovem ná; bud. čas yéva

yeldë (yendë) - dcera

yello - vítězný pokřik, (vý)křik

yelma - odpor, averze, nechuť, znechucení

yelta- - nenávidět, hnusit si, ošklivit si, chovat odpor k

yelwa - odpuzující, hnusný, ohavný, nechutný, odporný

yén (pl. yéni) - elfský dlouhý rok dlouhý 144 slunečních let, 52 596 dní

Yénonótie - výpočet let; letopočet

yenya - loni

yerna - starý, ošuntělý (o věcech)

yerya- - stárnout, zestárnout, opotřebovat (se)

yessë - začátek, počátek; yessëa - počáteční

yesta - (1) nejprve, nejdříve

yesta - (2) první; minya

yestarrë - první den roku (loa); bezprostředně před jarem; Nový rok

yéta- - dívat se na, sledovat, pozorovat

yéva - bude (írë ilqua yéva nótina - když vše bude spočteno); neplatné ve vyspělé quenye

yo - s, se, spolu s

yomenië - setkání, schůzka, křížení (tří a více přicházejících z různých směrů)

yondo - syn

yonta - víc, více

yonta- - zvětšit se, zvětšovat se, narůstat, stoupat

yúla - řežavé uhlíky, doutnající dřevo

yulda (pl. yuldar) - (1) průvan, tah (vzduchu), van

yulda (pl.  yuldar) - (2) doušek, lok

yulma - (2) značka, žnoucí znamení

yulma - pohár, nádoba na pití

yulmë - pití, pitka, hýření

yúyo - oba